neděle 30. června 2013

Life of Pie - červnová výzva The Daring Bakers



Už nějakou dobu mám možnost sledovat projekt The Daring Kitchen, ať už přímo na jejich stránkách, tak prostřednictvím různým foodblogů, jejichž autoři jsou do projektu oficiálně přihlášeni. Jsem odjakživa individualista a chci si dělat věci po svém. Tudíž ve chvíli, kdy mě měsíční výzva nezaujme, nedonutím se do ní. A proč taky? Peču ostatně pro radost, že... Proto jsem zvolila takovou nenásilnější formu účasti - kdy budu chtít. Minulý měsíc, kdy jsem se těšila, že se poprvé zapojím, ač "neofiko", byla pro mě výzva naprosto nezajímavá - The Princess Cake, takový ten velký, tučný, suchý, máslový dort...fuj! Pro mě zcela odpudivá kombinace. Teď v červnu jsem se konečně dočkala! Autorka výzvy, Rachel z blogu Pizzarossa, nám dala za úkol upéct minimálně jeden ze čtyř koláčů - Crack pie, Chocolate-Caramel tart, Crostata di Marmellata, nebo Double crust apple pie.

Původně jsem sympatizovala nejvíce s dvojitým jablečným koláčem nebo Crack pie, na italskou marmeládovou Crostatu podobnou našemu lineckému těstu jsem neměla chuť vůbec a u čokoládovo karamelového dortu jsem se říkala, že na něco tak hutného a přeslazeného tedy chuť taky nemám. Až do chvíle, než jsem si přečetla ohlas na tento koláč na Z ghetta blogu. Po přečtení příspěvku se mi vyloženě začaly sbíhat sliny a bylo jasné, že mou volbou pro tuhle výzvu bude právě tahle dobrota. Včera byl takový neslunečný, ne moc teplý den, takže podmínky ideální (v letních dnech mívám chuť spíše na ovoce, než na hutnou čokoládu).

Rozhodla jsem se, že udělám všechno opravdu přesně dle postupu, když už je to ta Challange (dobře, možná drobné nuance se objevily...).



Potřebovala jsem:
Na těsto:
250g hladké mouky
125g másla (může být i Hera, chuť těsta není dominantní)
1 žloutek
1 lžíce vody
cukr dle vašeho uvážení (já dala krystal, trochu od oka, moc nesladím)
Na karamel:
100g cukru krystal
půl kelímku smetany ke šlehání
Na čokoládový krém:
1 a půl tabulky kvalitní hořké čokolády (já použila čokoládu na vaření)
druhá půlka kelímku smetany ke šlehání
200ml mléka
2 vajíčka

Příprava není náročná, jen si musíte předen promyslet časové rozvržení, různé fáze je třeba mít načasované. Já udělala jako první v klidu těsto. Je zde použito Pâte sablée, se kterým už jsem měla možnost se seznámit dříve, při pečení Citronových košíčků a la cupcakes. Dle postupu by se mělo pracovat na vále, ale já prostě nemám ráda zapatlanou celou pracovní plochu a lepkavé žmolky těsta. Proto jsem vše spáchala v míse. Nejprve se vypracuje mouka s na kostičky nakrájeným máslem - vznikne takový hrubý písek. Zvlášť jsem vyšlehala 
metličkou žloutek s lžící vody, až vznikla světlejší pěna. Tu jsem pak nalila doprostřed písčitého základu. Krátce vše spojíme, jen do chvíle, než vznikne hladké krásné těsto. To jsem pak dala alespoň na 15 minut do lednice (s příslibem, že se s ním bude lépe pracovat).


Připravila jsem si všechny ingredience na karamel a krém, ale zatím jsem s nimi nic nepodnikala. Zapnula jsem troubu na 180 stupňů a jala se těsto vyválet (moje nejmíň oblíbená část). Upatlané pracovní ploše jsem se tedy stejně nevyhnula. Vzhledem k tomu, že koláčovou formu je třeba vymazat a vysypat, namačkáním těsta ve stylu cheesecake bychom to zrovna nevyhráli. S těstem jsem se chvíli prala, neb nešlo kloudně vyválet, aniž by se potrhalo. Nakonec se mi jakš takš povedlo vyválet jakýsi tvar, alespoň v dostačující velikosti, který jsem přemístila do připravené formy a prsty dotvarovala a vyvýšila okraje.

V tomto případě je nutné těsto na dně propíchat vidličkou, aby se nezvedlo.

Takto připravený korpus jsem dala do vyhřáté trouby na 10 minut - nezapomeňte ho potom vyndat! Troubu nevypínáme.

Během této doby jsem započala vyrábět karamel.
Jednoduše dáme do jednoho kastrůlku zahřívat smetanu a do druhého, většího hrnce, cukr. Až cukr začne sám od sebe karamelizovat, můžeme začít míchat. Ve chvíli, kdy máme tmavý, hladký karamel, přilijeme k němu zahřátou horkou smetanu. Děsila jsem se, že to bude prskat a celé se to srazí, ale nic z toho se naštěstí nekonalo, jen to chvíli intenzivně bublalo a při míchání trochu pálilo do ruky. Nakonec se ale vše krásně spojilo v karamelový hustý krém, který takto odstavíme. Tady přišel můj kámen úrazu, jen se ve mě vznítil nečekaný, zcela chorý reflex - na prst jsem nabrala trochu karamelu z okraje hrnce - vypadá tak krásně. Bolest mě (opravdu zatmění mysli) najednou tak překvapila, že mě nenapadlo nic lepšího, než prst rychle strčit do pusy. Hodinu jsem pak  chodila s vyplaženým jazykem, neb uvnitř pusy se bolest nedala vydržet. Ještě celý den jsem měla poškozené pohárky na špičce jazyka - asi něco jako trest pro nedočkavé kuchařky...

Plotýnku nevypínáme, ihned na ni dáme zahřívat druhou várku smetany na krém. Já do

smetany přidala i polovinu připraveného mléka, tedy 100ml (dohromady nám to dává se smetanou 200ml). Necháme zahřát těsně pod pod varu a vhodíme nalámanou čokoládu. Ve
zbytku mléka vyšleháme dvě celá vajíčka a do takto rozšlehané pěny přilijeme odstavenou rozpuštěnou čokoládovou hmotu. Vše krátce pomísíme.

Teď už stačí do předpečeného korpusu vlít karamel a rozetřít ho po celé ploše (je ho jen tak akorát, aby se opravdu dostal všude) a nakonec navrch nalít čokoládový krém. Takto připravený koláč vložíme do trouby na dalších 30 minut.

Když ho budeme vyndávat, bude se čokoládová vrstva tak rosolovitě třást - to je v pořádku. Pak už jen netrpělivě počkat, až vychladne, poprvé rozkrojit a těšit se z jeho dokonalosti - vypadá na pohled opravdu krásně, což bohužel nejde na fotkách dost dobře zachytit.

Já jsem za tuto červnovou challange opravdu ráda, neb tenhle koláč určitě zopakuju, ať už jen tak, nebo ve chvíli, kdy budu chtít udělat něco opravdu reprezentativního (spoustu koláčů vypadají i chutnají skvěle, ale nakrájené prostě nejsou tak dokonalé...).




10 komentářů:

  1. Já se snažím péct všechny challenge právě pro ten okamžik překvapení, že něco, co mi připadalo na papíře divné, je ve skutečnosti dobré. BTW Princeznin dort je jeden z nejlehčích dortů vůbec. Je šlehačkový a ten piškot je tak geniální, že ho budu používat i na jiné dorty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že předsudky jsou někdy velkým nepřítelem nových zkušeností. A s tou Princeznou...hm,hm, asi se tedy někdy přece jen přesvědčím na vlastní kůži, díky :-)

      Vymazat
  2. Také oroduji za Princeznu, lehký, svěží a šťavnatý dort, vážně stojí za vyzkoušení!
    Terezka
    tege.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobře, začínáte mě přesvědčovat, až bude nějaká slavnostnější příležitost, jdu teda do ní a podám ohlas! :-)

      Vymazat
  3. Přidám se, taky mě zarazila Princezna, je moc dobrá, žádná tučná a máslová :D A jinak tenhle koláč se dle ohlasů u nás zařadí do stálého sortimentu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aaa, no, na jednu stranu dobře, že jsem ji tak zkritizovala veřejně, alespoň jste mě mohly přesvědčit, že ji teda budu muset vážně vyzkoušet! :D :) (řekla bych, že vnitřní předsudek o té tučnosti a máselnatosti ve mně asi vzbudil ten vnější vzhled)

      Vymazat
  4. Koukám, že čokoládovokaramelový koláč zvítězil na plné čáře u odvážných pekařek. :))

    OdpovědětVymazat
  5. Taky se přimlouvám za princaeznu, byla táááááák dobrá. Strašně jsem se jí bála a myslela, že nebude dobrá, ale výsledek byl famózní. Jo a jinak ZABAVUJI to s těma sovičkama co je na poslední fotce. =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já obdivovala Tvoje sovičky právě na princezně :) Jinak tohle jsou ubrousky, koupila jsem je v NanuNana :) Potiskla jsem si s nimi pak ubrouskovou technikou stolek na balkoně.

      Vymazat
    2. Já miluju sovičky! Odmalinka mám přezdívku sůvička, sovičky mám všude doma, mám ji i vytetovanou na ruce. No prostě úchyl. =D

      Vymazat