pondělí 15. července 2013

Francouzské trhy na Kampě

Už měsíc jsem na ně myslela. A těšila se. Nebýt ale šťastné náhody (nebo tomu tak osud chtěl), bývala bych je byla propásla. To bych si neodpustila až do dalšího roku. Nicméně, štěstěna mi taky jednou přála a poslední možný den, krásné nedělní odpoledne, jsem strávila na Kampě. 



Člověk si z toho udělá už takovou tradici. Vývěr zboží se sice rok od roku moc nemění, ale zato můžete jít na jistotu. Mění se samozřejmě pouze složení prodávajících, tedy nikdy nepřijdete o tu nejzábavnější část - ochutnávání a hledání toho nej! Já jsem už od malička po ochutnávání celá divá. Nejlépe z cizích talířů samozřejmě :-)

Na francouzských trzích můžete také ochutnat na místě udělané speciality v podobě mušlí, šneků, krevet, rozpečeného kozího sýra, pravých francouzských Crêpes a dalších lákavých dobrot. Počítejte ale s tím, že pro uspokojení chutí se budete muset trochu plácnout přes kapsu.


Pokud ale své finanční prostředky nechcete vynaložit tímto způsobem a preferujete uspokojení, tak jako já, spíše ve formě ochutnávání, můžete se těšit na možnost koštování mnoho vín, bílých, červených, růžových, šampaňského, lahodných sýrů a paštiček rozpadajících se na jazyku. Kromě toho je na stáncích k zakoupení i tradiční pečivo nebo bylinky, především v podobě levandule.
vyzbrojte se ale předem dobrou náladou a trpělivostí, aby vám nevzaly vítr z plachet davy lidí (které jsou ale, podotýkám, snesitelné - a to jsem velký davový "hater").

Ochutnala jsem několik vín a od dvou nejlepších jsem si nechala nalít "decku", takže se mi pak "trhovalo" mnohem radostněji. Jednu z lahví jsem si s velkou radostí zakoupila (ta moje byla poslední ze tří, uf!). Víno je polosladké, ale svěží, s příjemným dozvukem, takové, které byste zvládli pít celý večer. Příjemný stánkař mi lahev ochotně schoval, takže jsem si ji mohla vyzvednout až těsně před odchodem a nemusela se tak namáhat jejím nošením.
Druhé víno, které mě na trhu oslovilo, už mi bohužel nebylo přáno. Poslední lahev, kterou měli, se už rozlévala. Mimochodem, máte někdo osvědčené vinaře, od kterých objednáváte? Třeba i přes internet? Zjistila jsem, že ta "supermarketová" vína už nemůžu skoro ani pozřít :-(


Další věcí, která se rázem ocitla v mé lačné tašce byl na pohled lákavý a neobvyklý levandulový sirup! Hned po prvním ochutnání mě ohromil! Vzhledem k tomu, že z toho mého bezinkového už nám zůstala v lednici poslední sklenička, přemýšlela jsem, z čeho by sirup ještě šel vyrobit (kupované šťávy teď mají utrum :D ). A ejhle, řešení mi doslova spadlo do kabelky (tedy řešení do chvíle, než ho nevypijeme).


Na co jsem se skutečně těšila, byly mnou milované paštičky. Ty osvědčené z minulého roku sice neměli, ale proč nezkusit zase něco nového. Já, zarputilý milovník divočiny, jsem okamžitě sáhla po kančí. Vítěznou dvojku doplnila kachní s lanýžovou šťávou.






Mou pozornost upoutal stánek s různými druhy oliv, plněných papriček, meruněk, nakládaných chobotniček a spoustou dalšího. 
Olivy mám opravdu ráda a tyhle vypadaly kvalitně, pořádné velké, plněné mandličkou. Krabičku doplnily papričky plněné tvarohovým sýrem, které mají říz. Pálí pořádně, takže vhodné spíše k pivu, než-li vínu.




Poslední věc jsem si záměrně nechala na konec. Hřebem francouzských trhů jsou pro mě opět sýry. Kdo má sýry všeobecně rád a je ochoten alespoň jednou za rok zainvestovat do nich více, než za bloček eidamu ze supermarketu, přijde si tady na své. 
U mě zvítězila kozí gouda (cítíte uvnitř ještě takové ty kousíčky, slast!), kozí sýr s bílým vínem a jeden archivní luxusní kousek, který ani nebyl na stánku vystavený (nedivím se, že si ho chtělo schovat pro sebe), ale nakonec jsem do své sbírky kousek vyzískala.

Miluju ty večery, když strávím klidně půl hodiny přípravou paštičkových jednohubek a důkladně na tenké kousky nakrájených sýrů, všechno to esteticky naservíruju na stůl, nechám se opíjet cinkavým zvukem nalévaného vína a...všechny ty krásné skvělé věci si užiju u dobrého filmu...

P.S.: Na svatbě se žádné ochutnávání nekonalo! Věřili byste tomu, že jsem byla vděčná za suchary s jogurtovou polevou v mé kabelce?!?




sobota 13. července 2013

Bezlepkové makové mini cakes

Na balkoně je výheň. Známka toho, že je venku krásně. Ani dnes se k pečení bohužel nedostanu, namísto toho budu ochutnávat cizí dobroty na svatební hostině (pochybuji ale, že mě to uspokojí tak, jako upečení něčeho vlastního). K dnešnímu pěknému dni vám ale přinesu jednoduchý, ale na pohled krásný "mini" dezert, který zvládnete během chvíle a skvěle se hodí třeba na posezení venku na zahradě, nebo na pikniku. Makový bezlepkový dortík jsem již sice dělala, tato prvotní verze ale příslušela velmi podobnému dni, jako je ten dnešní - předpokládám, že nikdo nebude chtít trávit hodiny v kuchyni, ale spíš venku. Dnešní recept tedy bude ve znamení efektivity. Jak postupem života mám možnost občas pocítit, v jednoduchosti je někdy opravdu krása :-)



Ingredience na 3 mini dortíčky:
80g mletého máku
hrst pomletých mandlí (nebo jiných ořechů)
4 žloutky
2 bílky
špetka soli
špetka jedlé sody (vlastně by ani nemusela být, to je spíš tak pro pocit, nebo co :)
2 lžíce medu (cukru, nebo čímkoli si chcete osladit život)
Na krém:
1 tvaroh v papíru
lžíce másla
rybízová marmeláda
dle chuti sladidlo

Z bílků si ušleháme tuhý sníh. Všechny ostatní ingredience na těsto smícháme a na závěr do nich pomalu zabalíme sníh. Těsto bude hutné, těžší. 



Troubu předehřejeme na 160 stupňů. V ideálním případě si připravíme plech 20x30cm (já bohužel takovýto nevlastním, zvolila jsem pro jistotu menší variantu). Vymažeme ho zlehka máslem a přitiskneme pečící papír (takto se nám nebude kroutit a vzpírat). 
Vlijeme těsto a pečeme 15-20 minut.




Mezitím si připravíme krém, naprosto jednoduchým vymixováním tvarohu (opět podotýkám, opravdu nepoužijte ten ve vaničce!), másla a rybízové marmelády (jistě by chutnala skvěle i meruňková).

Z upečeného plátu těsta je nyní třeba získat celkem 9 koleček. Já jich při své velikosti plátu a použité velikosti "vykrajovátka" vyzískala pouze 6. Nebyl to ale problém, ani za mák. Samozřejmě, že vám při vykrajování zůstane plno odřezků. Hurá. Rozdrobíme je na drobečky a ty použijeme jako prostřední vrstvu. Tímto způsobem spotřebujeme opravdu vše, stáváme se tedy vysoce efektivními.

Tedy v konečném výsledku máme tři dortíky, každý má tři patra, prostřední drobečkové, každé promazané krémem.

středa 10. července 2013

Arabské placky z červené řepy a batátu

Ještě, než opustím na pár dní město pražské a odjedu na pár dní mimo civilizaci (kde nic vařit ani péct nebudu moct, bude se mi stýskat), chci sem dát konečně taky nějaký slaný recept. Tyhle placky a různé jejich variace jsem si poslední dobou opravdu oblíbila. Je to jednoduchá, lehká a zdravá večeře. Skládá se navíc ze samých mnou oblíbených surovin, na červenou řepu a batát nedám dopustit. A když se to spojí s exotickou arabskou chutí, je to to pravé ořechové. Receptů s řepou i sladkými brambory se poslední dobou vyrojilo docela hodně, tak já pro změnu vsázím na něco netradičního :-)


Použila jsem:
1 předvařená červená řepa (prodávají v Kauflandu nebo Bille)
jeden batát
2 vajíčka
tři lžíce bílého jogurtu
polohrubá mouka (na množství už musíte vyzrát sami)
lžíce římského kmínu
lžíce směsi arabského koření (i bez něj si pochutnáte)
sůl
Na salátek:
Rukola
Cherry rajčátka
olivový olej

Červenou řepu a batát nastrouháme. Pokud nemáte předvařenou řepu, není to žádný průšvih, jednoduše si ji nejdřív uvaříte nebo upečete. Doporučuji ale ty předvařené vyzkoušet, ulehčí vám to často práci a hlavně cenný čas!

Přidáme vajíčka, jogurt, koření a nakonec mouku, kterou přisypáváme, dokud se nám nebude zdát, že je těsto použitelné (kdo aspoň jednou v životě dělal bramboráky, ví, že je to vlastně tentýž postup). 

Smažíme na pánvi na jen symbolickém množství oleje. Placky jsou samy o sobě dost
šťavnaté, není třeba to s olejem vůbec přehánět.

Osvědčená kombinace s těmto plackám je jednoduchý salátek z rukoly, rajčátek a olivového oleje. V jednoduchosti je někdy opravdu krása :-)

P.S. Já začala s podobnými plackami docela experimentovat, neváhejte použít to, co máte zrovna doma. Dá se do těsta místo brambor nastrouhat třeba i cuketa, mrkev, nebo okurka, v různých kombinacích. V souladu s výrazným kořením jsou bezkonkurenční!

neděle 7. července 2013

Jahodový cheesecake s nádechem vanilky

Na tento víkend jsem měla náladu připravit něco lehkého, ovocného a nadýchaného. Zvítězil cheesecake, který měl mít dle plánu krásnou mramorovou červeno bílou strukturu. Vzhledově se sice nevydařil tak, jak jsem si představovala, ale zachránil to svou osvěžující a lehkou chutí. Částečně bych připravený také pro naši včerejší návštěvu, která se ale nakonec spokojila se slanými palačinkami a oříšky (a udělala velkou chybu), takže cheesecakové potěšení zbylo jen na nás.


Na základ jsem použila:
půl balení skořicových esíček
hrst mandlí
od oka másla
kapku vanilkové esence
Na krém:
balení Riccoty
vaničku tvarohu
tři lžíce bílého jogurtu
dvě kapky vanilkové esence
želatinový ztužovač dr.Oetker
Na jahodovou vrstvu:
misku jahod
dle chuti moučkový cukr
půl sáčku želatinového ztužovače dr.Oetker

Postup "korpusu" snad ani nemusím zmiňovat, jiné je to pouze v tom, že jsem v sekáčku namlela hrst mandlí a smíchala se sušenkami máslo jsem krájela na kostičky a zpracovávala hmotu, dokud nebyla dost "cheesecaková". Přidala jsem ještě kapku vanilkové esence, vystlala tím dortovou formu a dala chladit do lednice.

Jahody jsem měla zamražené, takže jako další krok jsem je dala do kastrůlku zahřívat.


Mezitím jsem si ručně metličkou vyšlehala Riccotu, tvaroh, jogurt a vanilkovou esenci, dle návodu připravila ztužovač (smícháte obsah sáčku s cca 100ml vody, půl minuty intenzivně mícháte a přidáte vámi zvolenou hmotu), vmíchala do tvarohové směsi a tu pak nalila na základ dortu. Rozehřáté jahody jsem rozmixovala tyčovým mixérem s trochou moučkového cukru a opět přidala tentokrát jen půl balení ztužovače. Jahodová hmota následně přišla na dort.

Nyní mělo přijít na řadu to kouzlo s mramorováním. Druhým koncem vařečky jsem vše ve formě promíchala několikrát dokola. Nakonec z toho bohužel nevzniklo v řezu žádné mramorování, ale zato jsem získala hezky vrstvený dortík (tvarohová a jahodová vrstva byly pěkně oddělené nad sebou).

Vše jsem nechala v lednici ztuhnout, ideální je to přes noc, teprve pak to bude ono, ale pochutnáte si samozřejmě i třeba po dvou, třech hodinách :)

pátek 5. července 2013

Jahodovo limetový sorbet se zázvorem

Konečně po dvou hektických dnech se dostávám opět k příspěvku. Řešila jsem dilema, co udělat se zbytkem kunratických jahod, které bylo třeba spotřebovat ihned. Po těch několika dnech, co jsme prakticky každý den měli jiný koláč, už jsem byla nějak přeslazená (a paradoxně jsem pak při cestě autem myslela na Princeznu?!?!!!! :D ) a tak se mi nic dalšího péct nechtělo. Nejprve jsem se rozhodla udělat pár skleniček marmelády, jenže...domácí marmelády mám plnou lednici a nejen tu... Naštěstí mě pak osvítil spásný nápad, udělat si zmrzlinku. Většina receptů je na ty klasicky smetanové, s vajíčkem, nejlépe ve zmrzlinovači. Nebo naopak jen na nejobyčejnější dřeň. Hm, jala jsem se tedy praktikovat vlastní, intuitivní postup.


Použila jsem:
misku jahod
1 celou větší limetu
malý kousek zázvoru
3 lžíce bílého jogurtu
1 balení smetany (ne ke šlehání, ale obyčejné)
trochu cukru

Samozřejmě, že jsem nechtěla "jen" obyčejnou jahodovou příchuť. Projela jsem tedy pohledem lednici a intuitivně vytáhla ještě limetu, zázvor, zbyteček jogurtu a smetanu.

Jednoduše jsem tyčovým mixérem rozmixovala omyté a okrájené jahůdky s trochou cukru (záleží na vás, jak moc budete mixovat, já záměrně nechala i nějaké kusy jahod), přidala šťávu z celé jedné limety a taky trochu kůry. Nastrouhala jsem kousek zázvoru (znáte tu speciální strouhací "mističku" na zázvor?) a přidala ho taky. Nakonec cca tři lžíce jogurtu a smetanu (nejprve jsem tam nalila jen půlku, ale poté, co jsem do kelímku strčila a on se celý vylil - na linku - jsem tam z lítosti tu rozlitou smetanu dala taky :D ).

Po promíchání jsem dala směs do dvou uzavíratelných krabiček a do mrazáku. Po hodině jsem zmrzlinu krátce promíchala a dala zpět mrazit. Tento proces s mícháním jsem opakovala celkem třikrát, pak už jsem nechala vše svému osudu.

Vzešel z toho lahodný a osvěžující sorbet, jahody s limetkou a zázvorem vytvářejí harmonickou a letní chuť, díky zázvoru tak příjemně lehce pikantní.

Tímto pokusem určitě moje zmrzlinování nekončí, docela jsem se pro to nadchla a napadá mě asi tak tisíc příchutí, které musím vyzkoušet! :D

úterý 2. července 2013

Kokosové knedlíky s jahodami

Dnes něco aktuálně nejaktuálnějšího. Přivezla jsem si košík kunratických jahod. Tímto nabádám všechny Pražáky, aby pro jahody určitě vyrazili tam, jahody jsou odsud vyzkoušeně ty nejlepší! Navíc vůbec nejsou špinavé od hlíny, jelikož rostou na slámě (maximálně v košíku objevíte jako důkaz pár stébel). 
Celé odpoledne jsem se rozhodovala, co se všemi těmi jahodami udělám. Chuťově jsou tak výborné, že by ani člověk nemusel nic vymýšlet a prostě je všechny spást. Nicméně je třeba jednat rychle, jahůdek je hodně a je třeba je spotřebovat nejpozději do zítřka.

Volba knedlíků byla jasná. Těším se na ně už dlouho, navíc jsem chtěla vyzkoušet nové, vylepšené těsto. Zbytek jsem rozdělila na dvě části. Ty pevné a světlejší dám zamrazit na horší časy. Kdykoli pak dostanu chuť, jako když najdu. Ty zralejší a měkčí jsem vyhradila na okamžité spotřebování. Z části udělám lassí, část sníme a ten zbytek...pokud vydrží do zítřka, zkusím asi nějaký nepečený dortík. Ale dost předbíhání.

Na knedlíčky jsem potřebovala:
250g polohrubé mouky
cca 100-150g mletého kokosu
40g másla
1 vanička tvarohu
1 vajíčko
Kromě toho:
pochopitelně hlavní postavu tohoto filmu - jahody
zakysaná smetana
moučkový cukr smíchaný se skořicí



Ze surovin na vypracujeme hladké těsto. Postup je stejný jako u tvarohového těsta, jen kokos a kousek másla jsou navíc. S těstem by mělo jít pracovat, nesmí být ale přehnaně tvrdé (moc mouky), jinak bude i "tvrdě" chutnat. Na mírně pomoučené pracovní desce těsto vyválíme, krájíme na čtverečky, či obdélníčky (já zkusila novou metodu - kolečka - není to špatné, knedlíky jsou pak hezky malé a kulaté, ale musíte stále dokola válet a válet odkrojky) a jahody zabalujeme. Dejte si pozor, abyste neměli jahody mokré, bude se vám to blemcat a nepůjde to pořádně zalepit. 




Ve vroucí vodě vaříme, dokud knedlíčky nevyplavou na povrch.



Na ozdobení jsem použila zakysanou smetanu a skořicový cukr (určitě jste si všimli, že to těsta ani na jahody jsem žádný cukr nepřidávala, takhle je to úplně akorát) :-)

pondělí 1. července 2013

Třešňový koláč s mandlovou vůní a kokosovou drobenkou

Včera jsem dostala košík třešní. Letos zřejmě posledních. Taky tak nesnášíte vypeckovávání třešní? Když jsem byla malá a maminka mě "nutila" jí s touto nezáživnou a ulepenou prací pomáhat, říkávala jsem si, že až budu velká, nikdy, NIKDY nebudu vypeckovávat třešně. No co myslíte...přece si nevylámu na těch skvělých koláčích zuby. Z toho plyne, že opravdu nikdy neříkej nikdy :-)

Vymýšlela jsem, co s touhle poslední várkou, musela se spotřebovat okamžitě a já ještě měla
zbytek Chocolate-caramel tartu. Měla jsem chuť na něco šťavnatého a omamně voňavého. Zároveň jsem chtěla upotřebit zbytek bezinkového krému z makového bezlepkového dortíku, který mi zůstal v lednici a já nevěděla co s ním. Taky už bylo poměrně pozdě a tak jsem potřebovala něco rychlého a efektivního. Usoudila jsem, že drobenka bude to pravé ořechové. Ale ne jen tak obyčejná, nýbrž kokosová.

Na drobenku jsem použila:
polohrubou mouku
cukr moučka
mletý kokos
máslo
- záměrně tady neuvádím množství, jelikož jsem nic nevážila a neodměřovala, každá kuchařka ale jistě sama pozná svou vlastní ideální konzistenci drobenky :-)
Krém:
zbytek bezinkového krému, jehož složení najdete tady
+ 1 vajíčko
Třešně:
vypeckované třešně
panák whisky
ideálně červené víno (já použila víno, co lednice dala...)
Kromě toho:
mandlové aroma



Koláčovou formu jsem vymazala a vysypala a naplnila ji zhruba polovinou připravené drobenky, kterou jsem prsty rozmělnila tak, že vzniklo jednolité dno koláče. To jsem potřela krémem, do kterého jsem všlehala jedno vajíčko. Na krém jsem naskládala třešně, které byly předem naložené ve víně a whisky. Ty jsem pak lehce pokapala mandlovou esencí, kterou jsme kápla i do zbylé drobenky. Tou jsem pak bohatě zasypala vrch koláče, že třešně skoro nebyly vidět. 

Pekla jsem v předehřáté troubě na 180 stupňů cca 30-35 minut.


Vůně koláče byla skutečně omamná, kokos a mandlové aroma spolu se šťavnatými třešněmi...mňam! Je opravdu více než jedlý, nemohla jsem se od něj odtrhnout. Vězte, že chutná mnohem, mnohem lépe, než vypadá na mých fotkách :-)