Meruňkový koláč s makovým tvarohem

Slíbila jsem, že sem dodám během léta alespoň nějaké ovocné recepty.
Měla jsem pro vás vyzkoušené tři, nicméně jeden z nich, rybízovo - třešňová buchta s makovou drobenkou, se snědla dřív, než jsem jí stačila blýsknout...
Zítra odlétám na 10 dní na dobrodružnou cestu po Itálii, tudíž jsem si řekla, že abych mohla odletět s čistým svědomím, dám vám sem před odjezdem tenhle vynikající (jak jinak, že... :D ) koláč, který jsem během víkendu musela dělat dokonce dvakrát :D
Každopádně pokud v Itálii ochutnám něco zajímavého, budu vám alespoň na facebook dávat fotky.
Tenhle koláč si určitě udělejte, protože je to přesně jeden z těch receptů, kdy za málo práce získáte hodně muziky :-)

Na těsto:
2 hrnky špaldové mouky
lžička prášku do pečiva
2 lžíce třtinového cukru
2 vejce
1/2 hrnku oleje
cca 1/2 hrnku jablečného džusu či moštu

Na horní vrstvu:
2 vaničky polotučného tvarohu (celkem tedy 500g)
1 vejce
1/2 hrnku máku (může být více i méně, záleží na vaší chuti)
dvě lžíce třtinového cukru
pokrájené meruňky (zde vám přesné množství nepovím, protože zkrátka záleží na každém, kolik jich tam chce mít :) )

Suroviny jsou uvedené v množství, které je optimální pro dortovou formu o průměru cca 26 cm.

Je to jednoduchý jako facka, tohle fakt jo. Všechny suroviny na těsto smíchejte a vařečkou promíchávejte, případně přilívejte jablečný džus, až bude konzistence hezky hladká, ani ne hustá, ani ne řídká.

Vlijte do dortové formy, kterou jste si předem vyložili pečícím papírem.

Omyjte a pokrájejte meruňky (poprvé jsem je měla na krásné tenké měsíčky, podruhé jsem se s tím vůbec nepatlala a pokrájela je, jak mi přišly pod ruku - no hádejte - pokaždé to chutnalo stejně - stejně dobře :D ). Poklaďte meruňkami těsto, já říkám, že čím víc, tím líp :)

Tvaroh vymíchejte s třtinovým cukrem, vajíčkem a mákem v hladkou hmotu, kterou rozetřete navrch koláče.

Pečte na 180 stupňů cca 40 minut (ale hlídat, hlídat, neručím za to...)
Že už je koláč hotový, poznáte snadno (na špejli se vykašlete, to nemá s tvarohem cenu) - koláč začne nahoře zlátnout.

Tak, přejte mi, ať se mi cesta vydaří a jak se vrátím, mám pro vás další vychytaný recept :-)

Koláč z dýňové mouky a tofu - bez vajec, cukru a lepku

Zdravím vás po dlouhé době, kdy už jste na mě jistě stihli zapomenout...a nedivím se. Ale přesto jsem zase tady. Abyste věděli, myslím na blog často, dokonce mám nastřádaných a nafocených několik receptů. Jen je sem přidat...
Je období, kdy přichází odevšud smršť letních ovocných receptů. Když jsem ale dělala výborný meruňkový koláč, měla jsem vybitý foťák a nabíječka v nedohlednu, tudíž mobilní fotky nejsou úplně to pravé na publikování po dvou měsících nečinnosti...
Třešňová buchta, ze které mám ještě zbytek na plechu, je vynikající, ale svým vzhledem taktéž nevhodná k prezentaci... takže...
...takže vám přináším zcela "mimo mísu" recept, který je ale, věřím, reprezentativní, originální, a v neposlední řadě zdravý a mňam.

Tomuto koláči jsem dala pracovní název "plesnivý," kvůli dýňové mouce, která vykouzlí zelenou barvu. Název možná sice moc vábně nezní, ale chuť koláče je více než vábná. Je výborná. Je to zdravá alternativa bez vajec, mléka, lepku a cukru. A chutná naprosto skvěle!
A navic, navíc se vám pochlubím, že s tímto koláčem jsem vyhrála soutěž Zajíců v krabici, tudíž jsem dostala jedno vydání krabičky zdarma. Určitě zavítejte na jejich stránky, mohu je jen a jen doporučit.

Ještě bych chtěla podotknout, že vzhledem k tomu, že můj blog funguje už rok, chystám pro vás během léta giveaway, ze které, věřím, budete mít radost a užitek. Takže na mě nezanevírejte a naopak mě sledujte, ať vám to neunikne ;-)
Ale teď už k receptu...

Na těsto a drobenku:
hrnek dýňové mouky
hrnek mandlové mouky
cca půl hrnku avokádového (nebo dýňového) oleje

Na náplň:
tři střední jablka
lžička skořice
hrozinky naložené v rumu nebo jen ve vodě
balení přírodního tofu
půl hrnku jablečného moštu
hrnek vody
hrozinky
lžička agaru

+ piniové ořechy

Mouky smísíme a postupně pomalu přidáváme olej,aby vznikla spíše taková drobenka. Půl hrnku této drobenky si dáme stranou a zbytek vymačkáme do koláčové formy včetně okrajů. Přidáváme případně mouku či olej dle potřeby.

Tofu pokrájíme a povaříme ve směsi moštu a vody spolu s hrozinkami.

Jablka nastrouháme a smícháme se skořicí a hrozinkami v rumu.
Jablečná směs bude tvořit první vrstvu - poklademe jí korpus.

Povařené tofu rozmixujeme na kaši spolu s tekutinou, která se ještě nevyvařila. Přidáme lžičku agaru a ještě promícháme. Tuto směs navrstvíme na jablka.

Vrch koláče posypeme odloženou drobenkou a piniovými oříšky.

Pečeme cca 30 minut na 180 stupňů

Čokoládová pěna z avokáda

Tak vás zase po nějaké době zdravím. Věřím, že absenci "velikonočního" příspěvku mi někdo zazlívat nebude, neb v té záplavě velikonočních receptů by se ten můj stejně ztratil. Navíc, nejsem moc "velikonoční typ" a tak jsem se rozhodla nelámat nic přes koleno, ačkoli jednu velikonoční stylovou dobrou jsem udělat zvládla - neměla jsem ale u sebe foťák (ne, že by mé fotky byly jinak nějak profi, ale přece jen, mobilo-dokumentaci by sem prostě nemělo smysl dávat...)

Takže radši přicházím s jarním svěžím tipem na zdravou svačinku nebo dezert, který budete mít do pěti minut hotový!

Avokádo je sice poměrně tučné a kalorické, ale v první řadě obsahuje velké množství prospěšných látek. Obsahuje sice až 20 % tuku, který ale z většiny představují zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Avokádo je také výborným zdrojem bílkovin -ocení ho vegetariáni, kteří jistě vezmou za vděk všemi alternativami zdrojů bílkovin. Dále v avokádu najdeme karoteny, vitamín E, C a B, silné antioxidanty a z minerálních látek pak měď a draslík.
Jednou za čas je tedy konzumace tohoto ovoce pro každého prospěšná a navíc může být i kulinárně velmi zajímavá.

Teď už ale k té dobrotě...

Zcela prosté ingredience na 2 porce :

1 zralé větší avokádo

kvalitní kakaový prášek (cca 4 polévkové lžíce)

agávový nebo jiný sirup

+ podle chuti kokos, sušené ovoce, nebo např.chia semínka

+ pokud chcete chuť trochu zjemnit a zvýšit počet porcí, vmíchejte cca 150g bílého jogurtu

Energetická hodnota jedné porce: cca 200kcal

Avokádo rozpůlíme, vydlabeme a rozmixujeme na pyré. Vmícháme kakao v takovém množství, aby hmota zhnědla, ale nesmíme to přehnat, aby nebyla moc hořká. Mně se osvědčily zhruba 4 polévkové lžíce.

Pak už jen stačí přidat lžičku agávového nebo jiného sirupu (já použila melasu) a dle své vlastní chuti a fantazie různé oříšky, ovoce, nebo kokos, případně pro zjemnění jogurt.

Budete překvapeni velice jemnou a vyváženou chutí. Troufám si toto označit za jeden z těch receptů, kde za minimum práce a času dosáhnete efektivního výsledku. Až vás bude honit mlsná a nebudete vědět, co ke svačině, nebo se vám nenadále ohlásí návštěva a vy ji budete chtít netradičně pohostit, sáhněte po avokádu... :-)

Fitness Müsli žitný banánový chlebíček

Zmínila jsem, že jsem najela na trochu nový, zdravější a lepší životní styl - nebyla to jen výmluva pro to, že jsem příliš často nepřispívala - je to vážně tak. O zdravou výživu se zajímám už dlouho, ale moje touha po gurmánských zážitcích vždy převládala nad hlídáním kalorií. Teď se snažím tyhle dvě věci skloubit dohromady, co to jde a o své pokusy bych se s vámi ráda podělila. Vzniká tedy nová, zdravá rubrika, kde se začnou množit recepty na zdravé dobroty, které vás, doufám, budou inspirovat :-)

Začněme mojí momentální hvězdnou číslo 1!

Je to tento banánový chlebíček z žitné mouky a přírodního müsli. Věřte nevěřte, není v něm ani špetka jakéhokoli sladidla - osladí ho banán a kokos - a chutná dokonce i mé polovičce, která by jinak hlasovala zaručeně radši pro nějakou kalorickou bombu...

Díky banánu a müsli je též neskutečně vláčný, takže nehrozí, že vám bude zůstávat v krku, jak tomu u buchtovitých moučníků bývá...

Na tento zdravý zázrak:

hrnek celozrnné žitné mouky

3/4 hrnku přírodního müsli dle chuti (já používám s oříšky a nějakým ovocem)

půl hrnku kokosu

lžička jedlé sody

2 zralé banány

půl hrnku oleje

půl tvarohu ve vaničce (polotučného)

1 vajíčko

Smíchejte nejprve všechny sypké suroviny, rukama promíchejte. Zralé banány rozmačkejte na kaši a přidejte společně s ostatními mokrými surovinami. Těsto není ani řídké, ani úplně husté. Pokud by se vám zdálo, že je husté moc, přidejte pár lžic studené vody.

Těsto vlijte do formy na srnčí hřbet (ideálně silikonové, nemusí se vymazávat ani vysypávat), uhlaďte a dejte péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů.

Hotovo bude, až bude chlebíček na celém povrchu zlatý.

Upozorňuji, že test špejlí bude zřejmě zavádějící - díky banánu je chlebíček tak vlhký a vláčný, že může na pohled působit až nedopečeně. Řiďte se ale kůrčičkou a nemůžete nic zkazit.

Pak už stačí si užít zdravý moučník, do kterého rozhodně není potřeba se nutit :-)

Easy paštika s rozmarýnem a bourbonem

Venku je prostě nádherně a já se probrala z deliria povinností. Mezi tím, co jsem "spala," se všichni ostatní bloggeři přihlásili do nové soutěže a spoustu toho napekli a navařili.
A já vám něco řeknu. Stýskalo se mi. Stýskalo se mi po tom, nadšeně fotit nové recepty a dávat je sem. Netoužím po slávě. Nechci se hlásit do soutěže "Foodblogger roku," protože můj blog ještě aktivně neběží ani ten rok...(ani rok, ani aktivně...) Nejsem ten typ. Nemám ráda "záři reflektorů" a "lesk a bídu kurtizán." Vždycky jsem byla spíš taková šedá eminence, stínový hráč. Přiznám se vám, nejsem ten typ, co bude každý den dávat tucet fotek a příspěvků a facebookové stránky a aktivně se účastnit naprosto všeho. Nejsem ten typ, co bude všude tak vidět, že přiláká ty tisíce "fanoušků." Je mi bližší prostě jen péct a vymýšlet nové recepty a jsem vděčná za každého z vás, kdo sem občas zavítá a třeba ho i něco zaujme.  Ráda píšu pro vás a mám z vás radost. Je mi bližší každý váš osobitý komentář, na který mohu odpovědět, než desítky, stovky totožných, na které už se pak ani odpovídat nedá. Už od dětství jsem byla vždycky hrozně všestranná - bavilo mě plno věcí, kterým jsem se chtěla věnovat. Z čehož pak pramení, že jsem se nikdy nemohla věnovat ničemu jaksi "pořádně." A zůstalo mi to. Mám mnoho aktivit, školu, práci, v hlavě plno nápadů. Prosím vás ale, mějte se mnou trpělivost a i když jsem teď příliš nepsala, v myšlenkách jsem tu byla často.

A teď už konečně ta paštika, ehm...

Nezávazné ingredience:
balení kuřecích jater
snítky rozmarýnu
tři lžíce cukru krystal
sklenička bourbonu (lze použít jakýkoli dobrý alkohol, whiskey, nebo cokoli je libo)
dvě špetky soli
višně naložené v alkoholu (není nutnost, to je spíš jen třešnička - doslova - na dortu)

Na pánvičce nasucho orestujte játra (sama jsem nikdy nebyla příznivec jater, ale tady je miluju). Pustí trochu šťávu. Zalijte sklenkou alkoholu, vhoďte rozmarýn a zasypte cukrem. Nechte ho na jatýrkách zkaramelizovat (to je v kombinaci s bourbonem a rozmarýnem vážně jedinečná chuť). Trochu promíchejte a nechte dusit, dokud nebudou játra měkká a alkohol se z většiny nevstřebá.

Jakmile bude hotovo, celou směs, včetně rozmarýnu a veškeré zbylé šťávy přelijte do nějaké nádoby. Přijedte sůl, promíchejte, a pak už jen pomocí tyčového mixéru přetransformujte na hladkou hmotu. Já osobně mám ráda, když tam zůstane sem tam nějaký kousek.

Pak už stačí mít při ruce formičky na muffiny, nebo jakékoli formičky si zvolíte. Na dno jsem vyskládala pár naložených višní (můžete nahradit čímkoli, co vám k paštice bude ladit) a napěchovala bábovičky ještě teplou paštikou.

Vychladíme, nejlépe přes noc a pak už se oddáváme té slasti. Mnozí by mohli namítat, že pravá paštika se peče. Netvrdím, že ta moje je nějaká profi. Ne, je prostě jiná. Je rychlá, jednoduchá a my se po ní doma mohli utlouct.  :-)

Valentine´s chocolate muffins

Neumřela jsem..ani jsem nezapadla (doufám) navždy v zapomnění.. Ne, naopak, chystám na blogu v dohledné době pár změn. To, že jsem ho v poslední době tak zanedbávala, je způsobeno naopak několika změnami v mém osobním životě. Tou hlavní je možná nový jídelní režim, který jsem se rozhodla dodržovat...a do něj všechny ty dobroty, co bych tak ráda upekla, bohužel moc nezapadají.. vzdát se jich ale nehodlám, už kvůli blogu, takže ne, nezačnu sem místo koláčů dávat zrní... ;-)

Teď už ale k věci a k tématu. Říkala jsem si, že kdybych dnes, kdy všichni bloggeři pečou o sto šest, nic nezveřejnila, byla by to má blogová smrt. A vzhledem k tomu, že jsem tak jako tak chystala překvapit svou drahou polovičku, podělím se s vámi o mé dnešní kreativní snažení. Láska přece opravdu trochu prochází žaludkem...
Vyhrály to tedy tyhle čokoládové malé koláčky plné mé lásky... k pečení :D

Na 6 mufiinů a jedno větší srdíčko:
hrnek hladké mouky
čtvrt hrnku kokosu
lžička jedlé sody
1 vanilkový cukr
dle chuti cukr krystal
4 lžíce kvalitního kakaa
půl hrnku slunečnicového oleje
2 lžíce tvarohu
čtvrt hrnku studené vody
2 vajíčka
na kousky rozlámaná oblíbená čokoláda
Na potah:
fondán + červení potravinářské barvivo

Smícháme nejprve všechny sypké suroviny a promícháme dohromady. Poté přidáme všechny suroviny tekuté a spojíme vařečkou v těsto, které není ani moc řídké, ani moc husté. Na závěr vmícháme kousky čokolády. No prostě žádná věda. Na muffinech a různých buchtách a sladkých chlebíčkách miluju tu možnost originality. Nesvázanost jedním daným postupem. To je vlastně asi to, co mě baví nejvíc...
Takže teď už stačí jen těsto vlít do formy na muffins + do srdíčka (pokud nevlastníte srdíčko vhodné velikosti, použijte jakoukoli malou formu, ze které pak půjde tvar srdce vyříznout.

Pečeme na 180 stupňů cca 20 minut.

Fondán rozválíme (není třeba ničím podsypávat, pracuje se s ním vážně krásně!) a vhodnou skleničkou vykrájíme kolečka, která později pokládáme na zchladlé upečené muffiny a jen zlehka rukou uhladíme. Nebojte se toho nic, oproti marcipánu je to značný rozdíl!
Potřebné množství fondánu pak stačí obarvit na červeno/růžovo a dát prostor své kreativitě :-)

Exotický chlebíček - ponovoroční improvizace

Tak nějak u mě stále doznívá "přepečení" z projektu s cukrovím, což v kombinaci se zkouškovým moc nenapomáhá aktivitě v pečení a zahlcování blogu novými recepty. Nicméně kdo dočká času, jako husa klasu, dočká se tento rok ode mě jistě ještě mnoho překvapení. V hlavě mám plno zajímavých projektů, které jen čekají na vhodnou chvíli.

Stalo se vám taky, že po pečení cukroví vám někde v misce zbyl cukr, nebo ořechy či kokos? Já takhle misek posbírala po kuchyni několik - v jedné byla mouka, ve druhé moučkový cukr, v další kokos a ještě ořechy. Co s tím? Napadlo mě výjimečně jít tou nejjednodušší cestou a všechno jsem to smíchala, něco málo přidala a upekla sladký chlebíček. Původně to měla být spíš z nouze ctnost, ale nakonec mi snad chutnal víc, než většina cukroví, co jsem za svátky ochutnala...
Takže neváhejte a své zbytky využijte kreativně! :-)

Na povánoční chlebíček s chutí exotiky jsem smíchala zhruba:
(píšu zhruba, neb přesné množství použitých surovin jsem přesně nevážila...)
1 hrnek a kousek polohrubé mouky
Necelý hrnek moučkového cukru
půl sáčku prášku do pečiva
1/4 hrnku mletých lískových ořechů
1 hrnek kokosu
1 rozmačkaný zralý banán
2 vajíčka
půl hrnku mangového džusu a půl hrnku vody
1/4 hrnku oleje

Cílem je vytvořit řidší těsto, které bude hezky vonět a půjde vlít do formy. Já použila hranatou formu na chlebíček, kterou jsem vymazala a vysypala.
Pečte tak dlouho, dokud nebude chlebíček na povrchu zlatý. Bude mít pak nahoře i dole příjemnou kůrčičku a uvnitř bude vláčný.
Sama jsem byla překvapená, čekala jsem, že ho budu muset zapíjet čajem, ale vůbec nebyl suchý. Kdo má rád kombinace tohoto typu (banán, kokos, mango), jistě si pochutná víc, než možná čeká, stejně, jako já :-)

Insta Vánoce zaneprázdněné blogerky

Nemá cenu se opakovat. Taky nemá cenu zahltit blog recepty na cukroví TEĎ, když už Vám všem talíř cukroví dávno voní na stole. Zkrátka, tuhle vánoční sezónu jsem, jak bych tak řekla, blogersky úplně projela. Na druhou stranu, vyzkoušela jsem si, jaké to je v praxi "obchodovat" s jídlem a také si ověřila to, že tohle se dá opravdu dělat jen s láskou, protože to stojí, ostatně asi jako většina podnikání, hromadu úsilí, času a energie.
V rámci tohoto projektu cukroví na objednávku jsem letos napekla kolem 70kg cukroví a k tomu jeden narozeninový DIA dort.
Linecké, rohlíčky, včelí úly a další, jsem týden před Vánoci už skoro ani nemohla vidět, nicméně vše jest úspěšně dokončeno a dokonce ani náš stůl nezeje prázdnotou.
Ale upřímně, kdo by měl náladu na Štědrý den číst nějaké dlouhé články...?
Přeji Vám všem, kdo chodíte ať už pravidelně, či zcela náhodně, na můj blog, požehnané Vánoce plné klidu a míru a spoustu dobrých kulinárních zážitků!
A zde už jen pár obrázků pro potěchu oka (doufám...) :-)


Co hospodyňka, to recept na zázvorky. Ten můj je s medem a jsem s ním moc spokojená.

Linecké s domácí marmeládou - letos poprvé mi zachutnalo...

Pravidelné rohlíčky díky silikonové formičce Tchibo

Takhle to u nás vypadalo, když se finišovalo...

Můj první oficiální dort na objednávku

Snaha o trochu estetična - medová černobílá roláda je moje nejoblíbenější!

Přidat popisek

Cukroví na objednávku místo Daring Bakers...

Včera byl den, kdy všichni pilní členové Odvážných pekařů postovali své výzvy... A já poprvé vynechávám a bez mučení se přiznávám, že už vlastně ani nevím, jaká ta listopadová výzva vlastně byla...?
Moje nečinnost, ať už na výzvě, nebo celkově na blogu, je způsobena jinou, kulinární činností, která má momentálně prioritu číslo 1.
Jde o projekt vánoční cukroví na objednávku, který jsme rozjely spolu s kamarádkou. A z kuchyně jsem se ještě prakticky moc nehnula. Takže teď peču pro cizí a já sama jsem na kupované pizze a rychlovkách typu mrkvový krém...:D
Do naší činnosti můžete nahlídnout zde:
http://napeceno.blogspot.cz/

Přičemž je samozřejmostí, že pokud byste vy, nebo kdokoli ve vašem okolí nechtěli na Vánoce péct, stačí se ozvat, objednávky hrdinně přijímáme až do 15.12. :-)

A slibuju jedno - až bude po všem, o Vánocích alespoň týden vážně nic, nic nedělám, nepeču, jen koukám na pohádky :-)
A po novém roce začnu psát zase úplně novou "kuchařku"... takže se těšte, celé to tady teprve začne...

Burákový koláč s karamelovou šlehačkou a jablky

Podzim pomalu vrcholí a já se ozývám s tímto receptem, který vám spraví náladu i v tom nejchladnějším počasí. Pro mě se letošní podzim nese ve znamení hektických dnů a přeplněné hlavy. Pokud se ale zadaří, přinese tento shon i lahodné ovoce. Nechte se překvapit, vše se dozvíte, až na to přijde. Moudro dne ale mělo původně spočívat v tom, že podzim obvykle přináší nová rozhodnutí a životní změny. Pokud tedy máte pocit, že něco ztrácíte, nebo se vám tohle období zdá jaksi "nepřehledné", nezoufejte a vězte, že ne jen stromy potřebují alespoň jednou ta rok shodit staré listí...

Teď už ale dost mouder a na zahnání splínů a melancholií si udělejte tenhle zemitý, ale netradiční koláč :-)

Na těsto:
150g hladké mouky
150g špaldové mouky
5 lžic burákového másla
půl-tři čtvrtě hrnku ledové vody
Na karamel:
hrnek cukru krystal
tři lžíce smetany (ke šlehání či na vaření)
půl plechovky kokosového mléka
Na dokončení:
cca 5 menších nebo středních jablíček
skořice dle chuti

Opět se jedná o variaci křehkého těsta, které se mi při pečení stalo skoro denním chlebem. Z mouky a burákového másla vypracujeme směs v podobě drobenky a pomocí ledové vody rychle spojíme do vláčného nelepivého těsta.
Necháme v lednici alespoň půl hodinky odležet

Na pánvi necháme zkaramelizovat cukr. Jakmile bude mít tmavě hnědou barvu, zalijeme ho nejprve smetanou, trochu promícháme a přidáme kokosové mléko. Nebojíme se toho, hlavně žádná panika z toho, že po zalití karamel na chvilku ztuhne...jen vyčkávat a za chvíli se objeví voňavá kompaktní hmota.

Těsto ručně vtlačíme do koláčové formy včetně okrajů a propícháme dno vidličkou.

Do připraveného korpusu vlijeme z pánve všechnu karamelovou hmotu.

Teď je zhruba čas na rozpálení trouby. Dáme ji na klasických 180.

Zbývá jen nakrájet jablíčka na plátky a nějak esteticky (nebo klidně neesteticky, pokud už vám moc tečou sliny...) je poklást navrch. Zasypeme decentně skořicí a dáme péct na nějakých 20-30 minut.

P.S. Snad mě neukamenujete za tu fotku se starou koláčovou formou - všichni víme, že to nevypadá ideálně, ale zároveň snad taky všichni víme, že vyndat koláč z takového formy je tak trochu nemožné...;-)

Punčový

Někdy se stane, že se povinnosti nashromáždí tak,že i ten největší koníček, jako pečení a vaření, jdou stranou. Natož pak blogování... Upřímně závidím blogerkám, které jsou každý den aktivní na všech sociálních sítích a je zřejmé, že každý den pečou a vaří a vymýšlejí nové experimenty. Fakt jim závidím. Záviděla jsem jim hlavně teď, kdy jsem záložku s blogem vždycky jen smutně odložila na jindy...A ano, i foodlogerkám se někdy stává, že si koupí na oběd i večeři dohromady uzenou makrelu a pak si povídají o kulinářských hloubkách s její hlavou, aby z té svojí alespoň na chvíli vyhnaly Techniky tvůrčí představivosti a všemožné EBITY, EATY a podobné ekonomické veličiny (abyste rozuměli, sešel se mi deadline překladu jedné knihy a učení na mraky testů do školy...). Mám tady přitom pro vás schovaných plno receptů! Jedním z nich je třeba tenhle narozeninový punčák, dělaný s láskou pro mou polovičku. Punčák od dětství zbožňuju. Jak je celý vlhký, prosáklý a voňavý... Můj první pokus o punčák se uskutečnil asi před rokem, se zlou jsem se však potázala... Mám ale ve zvyku výzvy nevzdávat, kor ty punčové... Snaha se tentokrát na stokrát vyplatila, a já se nezdráhám samu sebe pochválit (když už mám za sebou takový shon, žejo...). Docílila jsem totiž přesně toho, o co jsem se snažila! Stvořila jsem "né tak přeslazenou jako z cukráren" verzi punčáku, který ale neztratil punc pravého punčového dortu. Technologicky to vlastně není žádná věda. Takže pokud ve vás tenhle barevný voňavý dortík též vzbuzuje vzpomínky na dětství, dopřejte si trochu té nostalgie a pusťte se do něj. Můžete to pojmou klidně jako řezy, pokud zrovna neočekáváte ničí narozeniny a nemáte záminku pro dort :P

Na korpus dělaný v dortové formě o průměru 28 cm:
- tady vám doporučím jedno - pokud máte nějaký svůj oblíbený a osvědčený recept na piškot, použijte ho! Mně se nejlépe osvědčil tento:

4 vajíčka (žloutek a bílek zvlášť)
cca 80g cukru (já vždycky dávám míň, ale dejte, kolik chcete)
1 balení vanilkového cukru
130g hladké mouky
35g rozpuštěného másla

(tuto dávku budete dělat celkem 3x, na punčák totiž potřebujete upéct tři takovéto pláty

Na sestavení dortu:

rybízová marmeláda

200g cukru krystal

300 ml vody

dvě lžíce rumu

lžíce rumového aroma

dvě lžíce punčového aroma

Na polevu:

- vzhledem k tomu, že hotovou punčovou polevu dováží dr.Oetker zjevně jen na Slovensko, uděláme si svoji domácí, což je ostatně ze všeho nejlepší.

moučkový cukr

horká voda

punčové aroma

rozehřátá čokoláda nebo nějaká čoko poleva

Při přípravě piškotu si nejprve oddělíme žloutky od bílků. Bílky vyšleháme nejdřív jen do řídké pěny, přidáme cukr a šleháme do tuhého sněhu. Žloutky vyšleháme s vanilkovým cukrem a zašleháme (už ručně) do bílků. Zlehka vmícháme prosátou mouku a rozpuštěné máslo.

    Abych to neměla jen tak jednoduché, osud se opět rozhodl mi to trochu zpestřit (asi jako u každého dortu, který připravuju...). U třetího, posledního plátu piškotu mi přestal šlehat nástavec s metličkou.  Pokoušela jsem se tedy sníh a žloutkovou pěnu ušlehat nějak růčo, s pomocí tyčového mixéru (to vážně nemělo žádný efekt...). Holt nejsem asi tak zdatná jako Pohlreich (mrkejte, jak ušlehal sníh ručně v tom novém pořadu Vaříme živě s Pohlreichem, nebo tak nějak...), takže jsem musela vysoce improvizovat a poslední plát donastavit trochou oleje a práškem do pečiva... Trnula jsem, neumíte si představit, jak jsem trnula, co z toho bude, nakonec mi v neštěstí ale štěstěna přála a piškot byl na první pohled nerozeznatelný od dvou předchozích...

Požadovanou formu vyložíme pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů cca 30 minut do zezlátnutí.

Všechny tři pláty necháme vychladnout a pustíme se na přípravu sirupu. Vodu svaříme s cukrem, žádná věda. Přidáme rum, rumové a punčové aroma. Rozdělíme rozvar do dvou misek, do jedné kápneme červené, do druhé žluté potravinářské barvivo (já měla ale domácí vajíčka a piškot byl sám o sobě tak žlutý, že dožluťování už nebylo ani moc vidět).

Vybereme si jeden plát jakožto spodek celého dortu a pomažeme ho rybízovou marmeládou.
Jeden z piškotových plátů rozřízneme nejprve podélně na dvě části a pak krájíme na proužky, tlusté cca 2 cm. 

Proužky pak postupně máčíme na střídačku v červeném a žlutém sirupu a skládáme na spodní díl korpusu tak, abychom je opět poskládali do původního tvaru. Vznikají nám tak v dortu vlastně malé čtverečky.

Vrchní díl korpusu ještě lžící prolijeme zbylým sirupem a přiklopíme.

Necháme přes noc vstřebat, ideálně zatížené něčím těžším, aby se sirup krásně proležel celým dortem.

Druhý den si připravíme punčovou polevu tak, že zalijeme moučkový cukr trochou horké vody a přidáme pár kapek punčového aroma. Rovnoměrně naneseme na dort. Až poleva zaschne, ozdobíme dort ještě čokoládovou polevou.

A pak už jen mějte boule za ušima a vykašlete se alespoň na dva dny (než dort sníte) na výčitky ohledně zdravého jídelníčku, neb u tohohle stejně neodoláte...:-)

THE DARING BAKERS' OCTOBER CHALLENGE - SAVORY POT PIES

Říjnová výzva Odvážných pekařů byla poněkud nezvyklá. Nebyla totiž sladká, ale slaná! Výzvu připravila Hannah, z blogu Rise and Shine. Dala nám za úkol připravit americký dvojitý slaný koláč, typický pro stát Minessota, odkud Hannah pochází. Hannah nám na ukázku představila typický Chicken Pot Pie a Mediterranean Pizza Pot Pie, ale co se náplně týče, měli jsme volnou ruku.

Nejdřív jsem z této výzvy moc nadšená nebyla, neb jsem se těšila na něco sladkého. Po přečtení receptu na Chicken Pot Pie, kde dominovala kořenová zelenina, jsem byla nadšená ještě míň, neb takové jídlo bych si sama od sebe neudělala. Když jsem si ale přečetla, že je vše ponecháno naší fantazii, karma této výzvy u mě vzrostla. Po snědení posledního kousku dnes k obědu se vyšplhala skoro až k nebeským výšinám!

Zvolila jsem trochu netradiční náplň a vsadila opět na dýni, což se ukázalo jako vysoce šťastná volba. Pot Pie se nakonec ukázal jako docela sváteční a originální jídlo, které určitě budu pro svůj velký úspěch opakovat.

MŮJ POT PIE

TĚSTO:
2 a půl hrnku polohrubé mouky
1 hrnek hladké mouky
lžička cukru
lžička soli
2 lžíce slunečnicového oleje
2 lžíce olivového oleje
1/4 kostky másla
hrnek ledové vody
NÁPLŇ:
1 dýně Hokkaido
kuřecí prsa
hrnek až dva kuřecího vývaru
půlka kelímku smetany na vaření
sklenice piva Fénix
tři lžíce chutney
několik snítek rozmarýnu
sůl

Jako první jsem dala do vody vařit kuřecí prsa.

Mezitím jsem se vrhla na těsto. Recept od Hannah jsem si malinko poupravila k obrazu svému a výsledek byl něco mezzi pizzovým a křehkým těstem. Mňam.
Smícháme mouky, cukr a sůl, přidáme oba oleje a na kousky pokrájené máslo. Ručně vypracujeme sypkou drobenku. Nakonec vlijeme hrnek (možná stačí trochu necelý hrnek) studené vody a co nejrychleji zpracujeme v pevné těsto. Dáme odležet do lednice.

Dýni Hokkaido pokrájíme na malé kousky a nasypeme do větší pánve.
Uvařená prsa vyndáme na talíř a vývarem zalijeme dýni, kterou takto dáme na plotnu. Necháme probublávat, dokud se většina vývaru nevstřebá.

Až dýně částečně změkne, dle chuti osolíme, vlijeme smetanu a opět necháme vstřebat.

Kuřecí prsa si natrháme na malé kousky, přihodíme k dýni a nakonec podlijeme sklenicí Fénixe (určitě by mohlo být jiné pomerančové pivo, třeba Radler, ale Fénix jídlu dodal vážně jedinečnou chuť). Přidáme ještě dvě lžíce nějakého dobrého chutney (já použila svoje domácí cuketovo hruškové, na které se tady brzy též objeví recept) a pár snítek rozmarýnu, případně tymiánu, záleží na vaší preferenci.

Necháme na plotně, dokud se přebytečná tekutina nevstřebá a dýně nebude zcela měkká, rozpadající se.

Těsto rozdělíme na dvě půlky. První z nich rozválíme  tak, aby vznikla placka větší, než je forma, kterou chcete použít (já použila dortovou). To znamená, že po vložení do formy by mělo těsto ještě přesahovat přes okraje.
Naplníme dýňovou směsí a přikryjeme druhou vyválenou plackou. Přesahující okraje zahrneme dovnitř, čímž koláč hezky utěsníme.

Podotýkám, že formu není třeba nijak vymazávat, koláč není třeba propíchávat :-)

Pečeme na 200 stupňů cca 50-60 minut.

U této výzvy se potvrdilo, že i na něco, co nejdříve zavrhneme, později nedáme dopustit (hm, tak mě napadá, že u mě je to už podruhé za moje působení u Daring Bakers - vzpomínáte na Princesstartu...) :-)

Dýňový losos s rozmarýnem

Tohohle barevného krasavce mám pro vás nafoceného už od minulé soboty...nicméně ještě stále není pozdě, abyste si ho udělali třeba na nedělní oběd.
Říkala jsem, že na další dýňový recept se můžete těšit. A doufám, že jste se těšili, protože tohle není jen tak ledajaký losos. Tohle je nejlepší losos ze všech možných! Tedy alespoň nám doma to tak připadalo a já byla nazývána géniem, ačkoli jsem měla prostě jen evidentně dobrý nápad... :D
Nicméně vůbec, ale vůbec nepřeháním, když říkám, že jsme se oblizovali až za ušima. Přitom se zde opět jedná o vysoce triviální - a o to asi efektnější - recept.

Na lososí marinádu:
půlka střední dýně hokkaido
1 hruška
sůl
pár snítek rozmarýnu (když nemáte čerstvý, může být i sušený)
Bramborovo dýňové pyré:
brambory
půl hrnku teplého mléka
lžíce másla
+ dýňové pyré

Všechno je vlastně úplně šup šup a nic na tom není. Jenom ten nápad. A tak je to asi skoro u všeho, mezi náma..
Dýňovo hruškové pyré jsem dělala už tady, v receptu na tento podzimní koláč, které pak bylo použito na koláč i na lososa. Pokud se ale pustíte jen do lososa, zkrátka pokrájejte dýni a dejte ve vodě vařit. Ke konci přidejte i pokrájenou hrušku. Až bude vše měkké, slijte vodu a rozmixujte tyčovým mixérem. Dle chuti osolte.

Lososa nafiletujte, pokud to v krámě neudělali za vás, lehce do filet vetřete sůl (ale nepřežeňte to, ať té soli není celkově moc..) a v nějaké misce nebo jakékoli nádobě naložte do marinády - tedy dýňového pyré, kterého je ale na pár kousků lososa moc, postačí vám pár lžic. Přidejte několik snítek rozmarýnu.
Nechte alespoň půl hodinky v chladu marinovat.

Mezitím si dejte vařit brambory, tak, jak jste zvyklí. Po uvaření přidejte horké mléko, máslo, a rozmixujte tyčovým mixérem na pyré, do kterého vmíchejte všechno zbylé pyré dýňové.

Lososa osmahněte na olivovém oleji dozlatova, ze všech stran, i s marinádou a rozmarýnem.

Takže jak říkám, žádná věda. Na talíři budete mít barvy hrajícími podzimem a lahodné chutě, které jste určitě nečekali :-)

Podzimní dýňový koláč s hruškovým podtónem

Dýně jsou v plném proudu. Jak jsem již předeslala, nebudu se zabývat dýňovými polévkami ani pečenými dýněmi na mnoho způsobů, ale pokusím se přinést něco tolik neokoukaného. Prvním pokusem nechť je tento podzimní dýňový koláč. A podzimní opravdu v pravém slova smyslu, jak chutí, tak především vzhledem. Za okny sychravo, sem tam probleskují sluneční paprsky, do toho se linoucí vůně skořice a nasládlé dýně hrající všemi barvami... Na přípravě není nic složitého, proto neváhejte a zpestřete si říjnové dny něčím barevným a sladkým :-)

Na korpus:
2 a půl hrnku hladké mouky (doporučuji kombinaci hladké a špaldové)
půl kostky másla (případně Hery)
1 a půl lžičky mleté skořice
1 vajíčko
Na náplň:
1 menší dýně Hokkaido
2 menší hrušky
1 vanička tvarohu
3 vajíčka
lžička skořice
3 lžíce agávového sirupu (nebo jiného sirupu či cukru, chcete-li - pokud máte radši více sladké, přijdejte, moje varianta byla spíše méně sladká)
Na ozdobení:
mletý kokos, mandle, kousek čokolády....

Na korpus jsem zvolila klasicky svoje oblíbené jednoduché křehké těsto, doplněné skořicí.
Opět smícháme mouku s máslem, až vytvoříme drobenku, přidáme skořici a nakonec vajíčko, díky kterému co nejrychleji vypracujeme hladké těsto.
Necháme půl hodinky odležet.

Mezi tím dáme vařit na kusy pokrájenou dýni (je to docela nadlidský úkol, ale bude to rychleji...). Ke konci přihodíme i pokrájené hrušky.
Až bude vše měkké, slijeme téměř všechnu vodu a tyčovým mixérem rozmixujeme na pyré.
(Já dala ještě o jednu hrušku víc a dýně byla spíše střední, proto jsem nějaké takto připravené pyré odložila stranou a zužitkovala ho jinak - jak, to se dočtete zase v dalším příspěvku...)

V míse prošleháme tvaroh s vajíčky, přidáme dýňovo hruškové pyré, skořici a sladidlo.

Do koláčové formy ručně vtlačíme těsto a dno propícháme vidličkou.
Vlijeme připravenou náplň.

Pečeme na 180 stupňů 30-40 minut.

Můj dekor sovy nebyl tak úplně náhodný... Na jednom místě se mi na koláči jaksi nehezky "vydula" svrchní krustička, proto jsem ji sloupla a rozhodla se to nějak zazáplatovat...Vzhledem k tomu, že motiv sovy je můj oblíbený, hodí se tak nějak k podzimu (nebo si to možná jen myslím) a navíc, baňatá sova bylo přesně to, co jsem potřebovala.
Vytvořila jsme tedy z papíru šablonu (až teď mi dochází, že chudák moje sova nemá asi křídla?), přiložila na koláč a vysypala.
S posypkou jsem čistě improvizovala, co dům dal, ale řekla bych, že k podzimnímu koláči hezky ladí.

Abych to shrnula, mně koláč moc chutná, je to zkrátka něco jiného, na co nejsme zvyklí, má svoji specifickou chuť. Mně osobně se ale moc zalíbila. Příště zkusím dát dospod vrstvu čokolády, to bude podle mě bomba! Tak nebuďte labutě a zkuste něco nového...:-)

Odjakživa jsem požitkář. Láska k jídlu se nezapře a citům by měl člověk dát průchod...

...proto jsem začala tvořit tento kulinární svět s příslibem, že je to jenom začátek.

Moje analytické a pragmatické já do kuchyně nechodí, tam je doma můj vnitřní umělec. K překvapení všech, našla  jsem kus sebe v bezpeční mojí kuchyně.
 Ráda zkouším nové chutě, ale občas dostanu chuť i na něco tradičního. Nebojím se žádné suroviny ani koření a občas zabrousím i do bezlepkové a zdravé stravy.
Najdete u mě kalorické bomby, dorty, složitosti, ale i minimalistické, efektivní a zdravé vaření, bezlepkové recepty, sladkosti bez cukru. Moje kulinářské tvoření je vlastně stejné jako já - nevyzpytatelné...

Budu nesmírně ráda za veškeré Vaše komentáře a podněty!
V případě jakékoli potřeby mě můžete kontaktovat emailem na: e.vcelisova@gmail.com

Cuketovo-batátový krém s rozmarýnem

Že je tady období dýní, jistě již museli postřehnout všichni. Všude se o tom píše, množí se dýňové recepisy i dýně v supermarketech. Receptů na dýňovou polévku stokrát jinak už bylo napsáno tolik, že ačkoli ji miluju a dělám si ji s různými variacemi též, psát o ní nebudu. Čeká vás ale například dýňový koláč a další.

Dnes jsem tu ale proto, abych vám představila zase trochu jinou polívku. Ne jen dýně nám poskytne chuť podzimu na talíři. Jak jsem zjistila, kombinace cukety, batátu, kokosu a bylinek je famózní. Po polívce se všichni doma mohli potrhat. Vyniká svou jemností, hebkostí a přesto osobitostí. Chcete-li tedy vykouzlit nějaký jiný, neobvyklý krém, který vám navíc zabere minimum času, úsilí a surovin, neváhejte a zkuste tento!

Použila jsem:
1 střední cuketa
1 batát (nebo půlka velkého)
půl plechovky kokosového mléka
čerstvý rozmarýn
sůl 

V podstatě není co řešit. Oškrábaný batát a omytou cuketu nakrájíme na kousky a dáme vařit ve vodě, do které přidáme snítky čerstvého rozmarýnu. 

Až vše změkne, odlijeme vodu (ale ne všechnu), podle toho, jak hustý chcete krém mít (zředit se dá vždycky, na to pamatujte). Pokud chcete, můžete snítky rozmarýnu odstranit, já je ponechala. Tyčovým mixérem vykouzlíme hladký krém. 

Osolíme dle chuti a zjemníme na toto množství cca půlkou plechovky kokosového mléka nebo krému.

Chutím se meze nekladou, takže nechť si s vychucením každý pohraje dle svého. Já chválím a vřele doporučuji tuto minimalistickou verzi, neb méně je někdy více, víte, jak to je...:-)

The Daring Bakers' Sempember Challange - Pastel de Tres Leches (3 Milk cake)

S dvoudenním zpožděním se konečně dostávám k napsání o zářijové výzvě. Řeknu vám jedno. Tentokrát to byla pro mě výzva všech výzev, bobřík vůle a odvahy. Ne však ani kvůli obsahu, jako spíš kvůlivá průběhu. 
Dort jsem měla naplánovaný mít v pátek hotový, abych mohla zveřejnit post včas a v sobotu ho předat tetě na narozeninové oslavě. Krásně se to všechno mělo spojit. MĚLO...je to správné slovo. V pátek jsem totiž totálně fyzicky odpadla, bolely mě klouby a vůbec celé tělo a nejradši bych jen spala a spala. Zkrátka pěkný náběh na virózu. Hrdinně jsem se ale donutila kolem 18.hodiny vstát z postele. Ještě, že jsem měla už korpus předpečený a prolitý z předchozího dne. Poprvé jsem zažila pocit, kdy byste pečení dortu stokrát vyměnili za postel a čaj s citrónem. A už to znovu zažít nechci!! :D
Když jsem skončila, všude kolem mě byla jen zkáza a zhouba, jako po kuchyňové apokalypse. Korunu tomu dávaly prázdné krabice od pizzy, kterou jsem naprosto hystericky snědla na posezení v posteli. Ilustrační foto přikládám, abyste si tu zkázu uměli představit :D (P.S., postapokalyptická šelma hledající zbytky v troskách...)

Nutno ale podotknout, že dort byl v pátek večer vážně na světě. Zbývalo už jen pár detailů, jako upevnit čokoládové ozdoby apod. Moje síly byly ale silně pod nulou, takže včasný "post" se nekonal...
V sobotu ráno mi bylo ještě o poznání mizerněji, takže jsem byla nucena pouze předat dort, který se sám beze mě vydal na cestu k oslavenkyni. Pro mě sobota znamenala peřinu, šátek, čaj a Hru o trůny...
Dostala jsem ale reference, že dort moc chutnal, takže jsem pocítila alespoň částečnou satisfakci za všechno to úsilí. 

Nenechte se ale mýlit, sám o sobě dort vlastně náročný ani moc nebyl, takže pokud se do něj pustíte v plné síle, nemůže vás to rozhodně nijak položit :-)

KORPUS
(povedl se moc, doporučuji skutečně se tohoto držet):
5 větších vajíček
půl hrnku cukru krystal
lžička vanilkového extraktu
1 hrnek hladké mouky

SIRUP
1 plechovka kondenzovaného mléka
půl plechovky kokosového mléka
půl kelímku vysokoprocentní smetany (takže spíše neušlehané šlehačky)

Jako první si samozřejmě upečeme korpus. Oddělíme žloutky od bílků. Začneme šlehat bílky. Jakmile trochu zpění, přidáme cukr a vyšleháme tuhý sníh. Žloutky vyšleháme do nadýchané pěny s vanilkovým extraktem. Do vyšlehaných žloutků pomalu zabalíme sníh a pomalu přisypáváme (metodou "sprchy") mouku. Snažíme se co nejméně ztratit nadýchanost.
Pečeme ve formě s pečícím papírem na 180 stupňů cca 20-25 minut.

Do hrnce vlijeme všechny přísady na sirup a zahřejeme na plotně. Přivedeme k varu, pak snížíme teplotu a prohříváme nějakých 5-10 minut. Podotýkám, že příště bych asi volila trochu jiný poměr mlék. V původním receptu byla dokonce od všeho jedna celá plechovka - to už by bylo vážně moc. Ideální by podle mě bylo dát méně kondenzovaného a více kokosového mléka.

Vychladlý korpus rozřízneme na dvě půlky a propícháme vidličkou. Proléváme taktéž zchladlým sirupem. Ideálně necháme přes noc absorbovat.

NÁPLŇ
1 ušlehaná šlehačka
půl kelímku Mascarpone
tři lžíce sirupu, který nám zbyl z prolévání
čerstvé maliny

Není nic jednoduššího (teoreticky), než ušlehat šlehačku a smíchat s mascarpone. Mně zbylo dost karamelovo kokosového sirupu, takže jsme ho přidala též a nebyla to špatná volba. Dala jsem chladit alespoň na půl hodiny do lednice.

Na spodní díl korpusu navrstvíme krém (trochu si necháme na později) a poklademe malinami (buď čerstvými, ale pokud chcete dort uchovat ještě do dalšího dne, doporučuji maliny chvíli povařit, aby nehrozilo, že vám v dortu zplesniví). Přikryjeme vrchním dílem korpusu.
Teď přichází ta fáze, kdy většinou není vše tak dokonalé, jak by podle návodů vždy mělo, a zdá se vám, že dort úplně nesedí, není rovnoměrný, někde něco přebývá, někde zase chybí...takže vezměte nůž a ořezávejte. Samozřejmě s mírou, pokud nechcete mít z dortu mini variantu. 
Celý dort pomažeme krémem a necháme chvíli chladit.

ZDOBENÍ
marcipán
cukrářská poleva (já použila modrou)
kvalitní čokoláda
silikonová vytlačovací formička na zdobení

Tahle část je už čistě individuální a subjektivní. Já měla novou zdobící silikonovou formičku, takže jsem toužila jí vyzkoušet a taky modrou cukrářskou polevu, na kterou jsem byla zvědavá. Proto vznikla modro-bílo-hnědá kombinace, která se mi pozdávala docela elegantní.

Cukrářskou polevu jsem rozpustila nad parou a polila (se snahou docílit alespoň malé rovnoměrnosti) celý dort. 
Z marcipánu jsem díky vytlačovací formičce zhotovila ozdobný obvod dortu a z čokolády ozdobičky navrch. 

Večer mi byl doručen kousek mého dortu z oslavy zpět, tudíž jsem měla možnost alespoň ochutnat, co jsem upekla. No, stydět se za to vzhledem k okolnostem určitě nemusím, byl to dobrý dort, hezky držel pohromadě (za což se musím obzvlášť pochválit) a i vzhledově jsem s ním byla vcelku spokojená (k dokonalosti má na míle daleko, ale cítím, že dort od dortu je to lepší :D ). Jen bych si sama o sobě dort udělala méně sladký a samozřejmě si více vyhrála se zdobením, dopřál-li by fyzický stav.

Děkuji tedy naší zářijové hostitelce Inmě z blogu La Galletika za tuto výzvu, vyzkoušela jsem zase nový dort a toho se litovat nikdy nedá :-)

Děkuji také fotografovi J., že zhotovil několik fotek již nakrojeného dortu, které vypadaly hezky a daly se použít :-)