pondělí 15. července 2013

Francouzské trhy na Kampě

Už měsíc jsem na ně myslela. A těšila se. Nebýt ale šťastné náhody (nebo tomu tak osud chtěl), bývala bych je byla propásla. To bych si neodpustila až do dalšího roku. Nicméně, štěstěna mi taky jednou přála a poslední možný den, krásné nedělní odpoledne, jsem strávila na Kampě. 



Člověk si z toho udělá už takovou tradici. Vývěr zboží se sice rok od roku moc nemění, ale zato můžete jít na jistotu. Mění se samozřejmě pouze složení prodávajících, tedy nikdy nepřijdete o tu nejzábavnější část - ochutnávání a hledání toho nej! Já jsem už od malička po ochutnávání celá divá. Nejlépe z cizích talířů samozřejmě :-)

Na francouzských trzích můžete také ochutnat na místě udělané speciality v podobě mušlí, šneků, krevet, rozpečeného kozího sýra, pravých francouzských Crêpes a dalších lákavých dobrot. Počítejte ale s tím, že pro uspokojení chutí se budete muset trochu plácnout přes kapsu.


Pokud ale své finanční prostředky nechcete vynaložit tímto způsobem a preferujete uspokojení, tak jako já, spíše ve formě ochutnávání, můžete se těšit na možnost koštování mnoho vín, bílých, červených, růžových, šampaňského, lahodných sýrů a paštiček rozpadajících se na jazyku. Kromě toho je na stáncích k zakoupení i tradiční pečivo nebo bylinky, především v podobě levandule.
vyzbrojte se ale předem dobrou náladou a trpělivostí, aby vám nevzaly vítr z plachet davy lidí (které jsou ale, podotýkám, snesitelné - a to jsem velký davový "hater").

Ochutnala jsem několik vín a od dvou nejlepších jsem si nechala nalít "decku", takže se mi pak "trhovalo" mnohem radostněji. Jednu z lahví jsem si s velkou radostí zakoupila (ta moje byla poslední ze tří, uf!). Víno je polosladké, ale svěží, s příjemným dozvukem, takové, které byste zvládli pít celý večer. Příjemný stánkař mi lahev ochotně schoval, takže jsem si ji mohla vyzvednout až těsně před odchodem a nemusela se tak namáhat jejím nošením.
Druhé víno, které mě na trhu oslovilo, už mi bohužel nebylo přáno. Poslední lahev, kterou měli, se už rozlévala. Mimochodem, máte někdo osvědčené vinaře, od kterých objednáváte? Třeba i přes internet? Zjistila jsem, že ta "supermarketová" vína už nemůžu skoro ani pozřít :-(


Další věcí, která se rázem ocitla v mé lačné tašce byl na pohled lákavý a neobvyklý levandulový sirup! Hned po prvním ochutnání mě ohromil! Vzhledem k tomu, že z toho mého bezinkového už nám zůstala v lednici poslední sklenička, přemýšlela jsem, z čeho by sirup ještě šel vyrobit (kupované šťávy teď mají utrum :D ). A ejhle, řešení mi doslova spadlo do kabelky (tedy řešení do chvíle, než ho nevypijeme).


Na co jsem se skutečně těšila, byly mnou milované paštičky. Ty osvědčené z minulého roku sice neměli, ale proč nezkusit zase něco nového. Já, zarputilý milovník divočiny, jsem okamžitě sáhla po kančí. Vítěznou dvojku doplnila kachní s lanýžovou šťávou.






Mou pozornost upoutal stánek s různými druhy oliv, plněných papriček, meruněk, nakládaných chobotniček a spoustou dalšího. 
Olivy mám opravdu ráda a tyhle vypadaly kvalitně, pořádné velké, plněné mandličkou. Krabičku doplnily papričky plněné tvarohovým sýrem, které mají říz. Pálí pořádně, takže vhodné spíše k pivu, než-li vínu.




Poslední věc jsem si záměrně nechala na konec. Hřebem francouzských trhů jsou pro mě opět sýry. Kdo má sýry všeobecně rád a je ochoten alespoň jednou za rok zainvestovat do nich více, než za bloček eidamu ze supermarketu, přijde si tady na své. 
U mě zvítězila kozí gouda (cítíte uvnitř ještě takové ty kousíčky, slast!), kozí sýr s bílým vínem a jeden archivní luxusní kousek, který ani nebyl na stánku vystavený (nedivím se, že si ho chtělo schovat pro sebe), ale nakonec jsem do své sbírky kousek vyzískala.

Miluju ty večery, když strávím klidně půl hodiny přípravou paštičkových jednohubek a důkladně na tenké kousky nakrájených sýrů, všechno to esteticky naservíruju na stůl, nechám se opíjet cinkavým zvukem nalévaného vína a...všechny ty krásné skvělé věci si užiju u dobrého filmu...

P.S.: Na svatbě se žádné ochutnávání nekonalo! Věřili byste tomu, že jsem byla vděčná za suchary s jogurtovou polevou v mé kabelce?!?




3 komentáře:

  1. mořské potvory jsem ještě nejedla!

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám hodně osvědčených vinařů, když pocházím z vinařské oblasti. =) Ale nevím, co ti chutná, že bych Ti to posílala poštou =D =D Jinak každej rok v květnu se u nás ve vesničce koná Žernoseký košt a příští rok už bude 8. ročník. Tak můžeš přibalit partu kamarádů a můžete přijet ochutnávat vína místních, a nejen těch, malovinařů, ale i vinařů. =)

    OdpovědětVymazat
  3. No, tenhle rok jsem to prošvihla, ostatně stejně jako všechny cesty do sklípků :-( Mám ráda spíš sladší bílá vína, když se povede jeden z ryzlinků, tak mé srdce jásá :)

    OdpovědětVymazat