pondělí 24. června 2013

Bezinky naší Jezinky

Taak, kuchyň ještě ulepená, ale hezky zčerstva se jdu podělit o moje první zážitky s bezovým sirupem. Jeho sezónu jsem ještě stihla na poslední chvíli. Asi nejkomplikovanější na tom všem bylo najít ten správný recept. Všude se píše a říká něco jiného, někdo dělá sirup za studena, aby zůstaly zachovány cenné látky bezu, jiní ho zase převařují, aby předešli plesnivění a předčasnému kažení. Co si z toho vybrat? Snad ani jeden publikovaný postup se neshodoval s jiným. Nakonec jsem vsadila především na svou intuici a selský rozum a inspirovala se receptem jednak z Věruščiny kuchyně a jednak receptem od "skoro tchýně". A něco si udělala, jak už mám ve zvyku, prostě po svém.
Sirup už je ve skleničkách a lahvích a musím říct, že je vynikající. Jestli nám i vydrží, poreferuji, až to bude aktuální.
Nicméně těm, kdo se na tento božský mok teprve chystají, bude možná užitečný můj popis :-)




Co jsem použila:
4 litry vody
80 květů černého bezu
2 kg cukru
3 větší citrony
citronová kůra
4 lžíce kyseliny citronové
ten největší hrnec

Předesílám, že z tohoto množství mám sirupu opravdu hodně, tak, že ho můžu rozdávat (i když třeba se pletu a než se naděju, bude pryč...). Zvažte tedy sami, zda ho chcete napoprvé dělat takové neuvážené množství jako já (nemusel se povést, že...) a také, zda na to máte vůbec vhodný hrnec (ten můj byl skutečně jen tak tak, až po okraj). 

Údaje o množství použitých květů se taktéž všude různily, proto jsem po vlastním uvážení zvolila toto množství - všechny květy, co jsme natrhali :-) a na škodu to rozhodně není!
Nejprve jsem tedy všechny květy v cedníku důkladně oprala, aby nás ve šťávě nepřekvapil později nějaký konzervovaný brouk, nebo tak.

Ve varné konvici jsem postupně převařila 4 litry vody a nalila do hrnce. Všude psali a výslovně podotýkali, abychom nechali vodu úplně vychladnout! Jak jinak, já jsem to nevydržela a ponořila květy do ještě teplé vody (ne horké) - nestalo se vůbec nic, za následek to možná mělo jen jedinou věc - sirup je tmavší, což mně osobně ale vůbec nevadí. Až voda vychladla úplně, uložila jsem hrnec s ponořenými květy do lednice a nechala do druhého dne, vyšlo to nějak skoro přesně na 24 hodin.

Vzala jsem další stejně velký hrnec (to je úskalí č.2, ačkoli se to případně dá vyřešit více nádobami a následným slitím zpět do původního hrnce) a přes obyčejnou čistou kuchyňskou utěrku jsem vodu slila. Květy jsem před vyhozením pořádně vyždímala.

V tuto chvíli jsem dala hrnec zahřívat na sporák a připravila jsem si cca 2kg cukru (všude radí toto množství na zhruba o polovinu menší množství vody, ale mně je prostě proti srsti někam sypat tak gigantické množství cukru - tohle moje je vyjevilo jako zcela dostačující!), šťávu ze tří citronů, 4 lžíce kyseliny citronové a trochu citronové kůry. Všechny tyto ingredience vhodíme do hrnce a zahříváme, zvolna, jen tak, aby se cukr rozpustil (tekutina by měla mít jen tak okolo 30-40 stupňů - odhadnete prstem, prostě příjemně teplá, ne vlažná, ne horká). Můžete se pokusit jen tak z legrace posbírat nějakou bílou pěnu, ale říkám vám - nemá to cenu :-)

Pak už hrnec odstavíme a přichází na řadu uskladňovací část.
Je potřeba připravit si sklenice či skleněné lahve, které lze opravdu pevně uzavřít.
Dále je dobré mít doma nějaký druh tvrdého alkoholu (já použila Tullamorku), kterým důkladně vypláchneme všechny sklenice a ještě trochu kápneme na každé víčko. Do takto připravených nádob lijeme sirup naběračkou (pokud máte stejně plný mega hrnec jako já, jinak to ani nejde) nejlépe přes trychtýř s cedníkem.
Pořádně utáhneme uzávěry, necháme zcela vychladnout a pak skladujeme v lednici nebo sklepě (haha, půlku mojí lednice budou asi ode dneška okupovat Bezinky naší Jezinky) :-)



4 komentáře:

  1. o teorii s oparama bohužel vím :(
    a taky vím, co by mé trápení zmírnilo - tenhle sirup!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak já Ti jeden pošlu, hm? :-) Mám těch skleniček tolik, že se mi snad ani nevejdou do lednice.

      Vymazat
  2. Tvoj pomer cukru a vody 0,5:1 by som ako sirup nedefinovala. Sirup je pomer s vodou 1:1 alebo 2:1. Ked nechces zarabany napoj velmi sladky, tak das proste potom viac vody.
    Kvety sa rozhodne neumyvaju (brouky otras, alebo este lepsie z kvetov zozbieraj) pretoze umyjes pel, ktory ma byt sucastou sirupu.
    Mia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že sirup je všeobecně svařený cukr + něco... a dle výsledku byl i toto stále sirup, ačkoli samozřejmě většina normálních lidí (co nemají obsesi z množství cukru) jistě použije poměr 1:1. Když zabrouzdáš internetem, zjistíš, že sto lidí, sto receptů, každý má vyzkoušeno a doporučuje něco jiného a pro někoho, kdo to dělá poprvé, je opravdu těžké si něco z toho vybrat. Já tehdy zvolila tento postup a vše se povedlo podle mých představ a sirup byl výborný, takže věřím, že někomu, kdo bude jako tehdy já, hledat nějaký jednoduchý postup, to třeba pomůže :-)

      Vymazat