Včera byl den, kdy všichni pilní členové Odvážných pekařů postovali své výzvy... A já poprvé vynechávám a bez mučení se přiznávám, že už vlastně ani nevím, jaká ta listopadová výzva vlastně byla...?
Moje nečinnost, ať už na výzvě, nebo celkově na blogu, je způsobena jinou, kulinární činností, která má momentálně prioritu číslo 1.
Jde o projekt vánoční cukroví na objednávku, který jsme rozjely spolu s kamarádkou. A z kuchyně jsem se ještě prakticky moc nehnula. Takže teď peču pro cizí a já sama jsem na kupované pizze a rychlovkách typu mrkvový krém...:D
Do naší činnosti můžete nahlídnout zde:
http://napeceno.blogspot.cz/
Přičemž je samozřejmostí, že pokud byste vy, nebo kdokoli ve vašem okolí nechtěli na Vánoce péct, stačí se ozvat, objednávky hrdinně přijímáme až do 15.12. :-)
A slibuju jedno - až bude po všem, o Vánocích alespoň týden vážně nic, nic nedělám, nepeču, jen koukám na pohádky :-)
A po novém roce začnu psát zase úplně novou "kuchařku"... takže se těšte, celé to tady teprve začne...
čtvrtek 28. listopadu 2013
pondělí 18. listopadu 2013
Burákový koláč s karamelovou šlehačkou a jablky
Podzim pomalu vrcholí a já se ozývám s tímto receptem, který vám spraví náladu i v tom nejchladnějším počasí. Pro mě se letošní podzim nese ve znamení hektických dnů a přeplněné hlavy. Pokud se ale zadaří, přinese tento shon i lahodné ovoce. Nechte se překvapit, vše se dozvíte, až na to přijde. Moudro dne ale mělo původně spočívat v tom, že podzim obvykle přináší nová rozhodnutí a životní změny. Pokud tedy máte pocit, že něco ztrácíte, nebo se vám tohle období zdá jaksi "nepřehledné", nezoufejte a vězte, že ne jen stromy potřebují alespoň jednou ta rok shodit staré listí...
Teď už ale dost mouder a na zahnání splínů a melancholií si udělejte tenhle zemitý, ale netradiční koláč :-)
Na těsto:
150g hladké mouky
150g špaldové mouky
5 lžic burákového másla
půl-tři čtvrtě hrnku ledové vody
Na karamel:
hrnek cukru krystal
tři lžíce smetany (ke šlehání či na vaření)
půl plechovky kokosového mléka
Na dokončení:
cca 5 menších nebo středních jablíček
skořice dle chuti
Opět se jedná o variaci křehkého těsta, které se mi při pečení stalo skoro denním chlebem. Z mouky a burákového másla vypracujeme směs v podobě drobenky a pomocí ledové vody rychle spojíme do vláčného nelepivého těsta.
Necháme v lednici alespoň půl hodinky odležet
Na pánvi necháme zkaramelizovat cukr. Jakmile bude mít tmavě hnědou barvu, zalijeme ho nejprve smetanou, trochu promícháme a přidáme kokosové mléko. Nebojíme se toho, hlavně žádná panika z toho, že po zalití karamel na chvilku ztuhne...jen vyčkávat a za chvíli se objeví voňavá kompaktní hmota.
Těsto ručně vtlačíme do koláčové formy včetně okrajů a propícháme dno vidličkou.
Do připraveného korpusu vlijeme z pánve všechnu karamelovou hmotu.
Teď je zhruba čas na rozpálení trouby. Dáme ji na klasických 180.
Zbývá jen nakrájet jablíčka na plátky a nějak esteticky (nebo klidně neesteticky, pokud už vám moc tečou sliny...) je poklást navrch. Zasypeme decentně skořicí a dáme péct na nějakých 20-30 minut.
P.S. Snad mě neukamenujete za tu fotku se starou koláčovou formou - všichni víme, že to nevypadá ideálně, ale zároveň snad taky všichni víme, že vyndat koláč z takového formy je tak trochu nemožné...;-)
Teď už ale dost mouder a na zahnání splínů a melancholií si udělejte tenhle zemitý, ale netradiční koláč :-)
Na těsto:
150g hladké mouky
150g špaldové mouky
5 lžic burákového másla
půl-tři čtvrtě hrnku ledové vody
Na karamel:
hrnek cukru krystal
tři lžíce smetany (ke šlehání či na vaření)
půl plechovky kokosového mléka
Na dokončení:
cca 5 menších nebo středních jablíček
skořice dle chuti
Opět se jedná o variaci křehkého těsta, které se mi při pečení stalo skoro denním chlebem. Z mouky a burákového másla vypracujeme směs v podobě drobenky a pomocí ledové vody rychle spojíme do vláčného nelepivého těsta.
Necháme v lednici alespoň půl hodinky odležet
Na pánvi necháme zkaramelizovat cukr. Jakmile bude mít tmavě hnědou barvu, zalijeme ho nejprve smetanou, trochu promícháme a přidáme kokosové mléko. Nebojíme se toho, hlavně žádná panika z toho, že po zalití karamel na chvilku ztuhne...jen vyčkávat a za chvíli se objeví voňavá kompaktní hmota.
Těsto ručně vtlačíme do koláčové formy včetně okrajů a propícháme dno vidličkou.
Do připraveného korpusu vlijeme z pánve všechnu karamelovou hmotu.
Teď je zhruba čas na rozpálení trouby. Dáme ji na klasických 180.
Zbývá jen nakrájet jablíčka na plátky a nějak esteticky (nebo klidně neesteticky, pokud už vám moc tečou sliny...) je poklást navrch. Zasypeme decentně skořicí a dáme péct na nějakých 20-30 minut.
P.S. Snad mě neukamenujete za tu fotku se starou koláčovou formou - všichni víme, že to nevypadá ideálně, ale zároveň snad taky všichni víme, že vyndat koláč z takového formy je tak trochu nemožné...;-)
úterý 5. listopadu 2013
Punčový
Někdy se stane, že se povinnosti nashromáždí tak,že i ten největší koníček, jako pečení a vaření, jdou stranou. Natož pak blogování... Upřímně závidím blogerkám, které jsou každý den aktivní na všech sociálních sítích a je zřejmé, že každý den pečou a vaří a vymýšlejí nové experimenty. Fakt jim závidím. Záviděla jsem jim hlavně teď, kdy jsem záložku s blogem vždycky jen smutně odložila na jindy...A ano, i foodlogerkám se někdy stává, že si koupí na oběd i večeři dohromady uzenou makrelu a pak si povídají o kulinářských hloubkách s její hlavou, aby z té svojí alespoň na chvíli vyhnaly Techniky tvůrčí představivosti a všemožné EBITY, EATY a podobné ekonomické veličiny (abyste rozuměli, sešel se mi deadline překladu jedné knihy a učení na mraky testů do školy...). Mám tady přitom pro vás schovaných plno receptů! Jedním z nich je třeba tenhle narozeninový punčák, dělaný s láskou pro mou polovičku. Punčák od dětství zbožňuju. Jak je celý vlhký, prosáklý a voňavý... Můj první pokus o punčák se uskutečnil asi před rokem, se zlou jsem se však potázala... Mám ale ve zvyku výzvy nevzdávat, kor ty punčové... Snaha se tentokrát na stokrát vyplatila, a já se nezdráhám samu sebe pochválit (když už mám za sebou takový shon, žejo...). Docílila jsem totiž přesně toho, o co jsem se snažila! Stvořila jsem "né tak přeslazenou jako z cukráren" verzi punčáku, který ale neztratil punc pravého punčového dortu. Technologicky to vlastně není žádná věda. Takže pokud ve vás tenhle barevný voňavý dortík též vzbuzuje vzpomínky na dětství, dopřejte si trochu té nostalgie a pusťte se do něj. Můžete to pojmou klidně jako řezy, pokud zrovna neočekáváte ničí narozeniny a nemáte záminku pro dort :P
Na korpus dělaný v dortové formě o průměru 28 cm:
- tady vám doporučím jedno - pokud máte nějaký svůj oblíbený a osvědčený recept na piškot, použijte ho! Mně se nejlépe osvědčil tento:
4 vajíčka (žloutek a bílek zvlášť)
cca 80g cukru (já vždycky dávám míň, ale dejte, kolik chcete)
1 balení vanilkového cukru
130g hladké mouky
35g rozpuštěného másla
- tady vám doporučím jedno - pokud máte nějaký svůj oblíbený a osvědčený recept na piškot, použijte ho! Mně se nejlépe osvědčil tento:
4 vajíčka (žloutek a bílek zvlášť)
cca 80g cukru (já vždycky dávám míň, ale dejte, kolik chcete)
1 balení vanilkového cukru
130g hladké mouky
35g rozpuštěného másla
(tuto dávku budete dělat celkem 3x, na punčák totiž potřebujete upéct tři takovéto pláty
Na sestavení dortu:
rybízová marmeláda
200g cukru krystal
300 ml vody
dvě lžíce rumu
lžíce rumového aroma
dvě lžíce punčového aroma
Na polevu:
- vzhledem k tomu, že hotovou punčovou polevu dováží dr.Oetker zjevně jen na Slovensko, uděláme si svoji domácí, což je ostatně ze všeho nejlepší.
moučkový cukr
horká voda
punčové aroma
rozehřátá čokoláda nebo nějaká čoko poleva
Při přípravě piškotu si nejprve oddělíme žloutky od bílků. Bílky vyšleháme nejdřív jen do řídké pěny, přidáme cukr a šleháme do tuhého sněhu. Žloutky vyšleháme s vanilkovým cukrem a zašleháme (už ručně) do bílků. Zlehka vmícháme prosátou mouku a rozpuštěné máslo.
Požadovanou formu vyložíme pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů cca 30 minut do zezlátnutí.
Všechny tři pláty necháme vychladnout a pustíme se na přípravu sirupu. Vodu svaříme s cukrem, žádná věda. Přidáme rum, rumové a punčové aroma. Rozdělíme rozvar do dvou misek, do jedné kápneme červené, do druhé žluté potravinářské barvivo (já měla ale domácí vajíčka a piškot byl sám o sobě tak žlutý, že dožluťování už nebylo ani moc vidět).
Abych to neměla jen tak jednoduché, osud se opět rozhodl mi to trochu zpestřit (asi jako u každého dortu, který připravuju...). U třetího, posledního plátu piškotu mi přestal šlehat nástavec s metličkou. Pokoušela jsem se tedy sníh a žloutkovou pěnu ušlehat nějak růčo, s pomocí tyčového mixéru (to vážně nemělo žádný efekt...). Holt nejsem asi tak zdatná jako Pohlreich (mrkejte, jak ušlehal sníh ručně v tom novém pořadu Vaříme živě s Pohlreichem, nebo tak nějak...), takže jsem musela vysoce improvizovat a poslední plát donastavit trochou oleje a práškem do pečiva... Trnula jsem, neumíte si představit, jak jsem trnula, co z toho bude, nakonec mi v neštěstí ale štěstěna přála a piškot byl na první pohled nerozeznatelný od dvou předchozích...
Požadovanou formu vyložíme pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů cca 30 minut do zezlátnutí.
Všechny tři pláty necháme vychladnout a pustíme se na přípravu sirupu. Vodu svaříme s cukrem, žádná věda. Přidáme rum, rumové a punčové aroma. Rozdělíme rozvar do dvou misek, do jedné kápneme červené, do druhé žluté potravinářské barvivo (já měla ale domácí vajíčka a piškot byl sám o sobě tak žlutý, že dožluťování už nebylo ani moc vidět).
Vybereme si jeden plát jakožto spodek celého dortu a pomažeme ho rybízovou marmeládou.
Jeden z piškotových plátů rozřízneme nejprve podélně na dvě části a pak krájíme na proužky, tlusté cca 2 cm.
Jeden z piškotových plátů rozřízneme nejprve podélně na dvě části a pak krájíme na proužky, tlusté cca 2 cm.
Proužky pak postupně máčíme na střídačku v červeném a žlutém sirupu a skládáme na spodní díl korpusu tak, abychom je opět poskládali do původního tvaru. Vznikají nám tak v dortu vlastně malé čtverečky.
Vrchní díl korpusu ještě lžící prolijeme zbylým sirupem a přiklopíme.
Necháme přes noc vstřebat, ideálně zatížené něčím těžším, aby se sirup krásně proležel celým dortem.
Druhý den si připravíme punčovou polevu tak, že zalijeme moučkový cukr trochou horké vody a přidáme pár kapek punčového aroma. Rovnoměrně naneseme na dort. Až poleva zaschne, ozdobíme dort ještě čokoládovou polevou.
A pak už jen mějte boule za ušima a vykašlete se alespoň na dva dny (než dort sníte) na výčitky ohledně zdravého jídelníčku, neb u tohohle stejně neodoláte...:-)
neděle 27. října 2013
THE DARING BAKERS' OCTOBER CHALLENGE - SAVORY POT PIES
Říjnová výzva Odvážných pekařů byla poněkud nezvyklá. Nebyla totiž sladká, ale slaná! Výzvu připravila Hannah, z blogu Rise and Shine. Dala nám za úkol připravit americký dvojitý slaný koláč, typický pro stát Minessota, odkud Hannah pochází. Hannah nám na ukázku představila typický Chicken Pot Pie a Mediterranean Pizza Pot Pie, ale co se náplně týče, měli jsme volnou ruku.
Nejdřív jsem z této výzvy moc nadšená nebyla, neb jsem se těšila na něco sladkého. Po přečtení receptu na Chicken Pot Pie, kde dominovala kořenová zelenina, jsem byla nadšená ještě míň, neb takové jídlo bych si sama od sebe neudělala. Když jsem si ale přečetla, že je vše ponecháno naší fantazii, karma této výzvy u mě vzrostla. Po snědení posledního kousku dnes k obědu se vyšplhala skoro až k nebeským výšinám!
Zvolila jsem trochu netradiční náplň a vsadila opět na dýni, což se ukázalo jako vysoce šťastná volba. Pot Pie se nakonec ukázal jako docela sváteční a originální jídlo, které určitě budu pro svůj velký úspěch opakovat.
MŮJ POT PIE
TĚSTO:
2 a půl hrnku polohrubé mouky
1 hrnek hladké mouky
lžička cukru
lžička soli
2 lžíce slunečnicového oleje
2 lžíce olivového oleje
1/4 kostky másla
hrnek ledové vody
NÁPLŇ:
1 dýně Hokkaido
kuřecí prsa
hrnek až dva kuřecího vývaru
půlka kelímku smetany na vaření
sklenice piva Fénix
tři lžíce chutney
několik snítek rozmarýnu
sůl
Jako první jsem dala do vody vařit kuřecí prsa.
Mezitím jsem se vrhla na těsto. Recept od Hannah jsem si malinko poupravila k obrazu svému a výsledek byl něco mezzi pizzovým a křehkým těstem. Mňam.
Smícháme mouky, cukr a sůl, přidáme oba oleje a na kousky pokrájené máslo. Ručně vypracujeme sypkou drobenku. Nakonec vlijeme hrnek (možná stačí trochu necelý hrnek) studené vody a co nejrychleji zpracujeme v pevné těsto. Dáme odležet do lednice.
Dýni Hokkaido pokrájíme na malé kousky a nasypeme do větší pánve.
Uvařená prsa vyndáme na talíř a vývarem zalijeme dýni, kterou takto dáme na plotnu. Necháme probublávat, dokud se většina vývaru nevstřebá.
Až dýně částečně změkne, dle chuti osolíme, vlijeme smetanu a opět necháme vstřebat.
Kuřecí prsa si natrháme na malé kousky, přihodíme k dýni a nakonec podlijeme sklenicí Fénixe (určitě by mohlo být jiné pomerančové pivo, třeba Radler, ale Fénix jídlu dodal vážně jedinečnou chuť). Přidáme ještě dvě lžíce nějakého dobrého chutney (já použila svoje domácí cuketovo hruškové, na které se tady brzy též objeví recept) a pár snítek rozmarýnu, případně tymiánu, záleží na vaší preferenci.
Necháme na plotně, dokud se přebytečná tekutina nevstřebá a dýně nebude zcela měkká, rozpadající se.
Těsto rozdělíme na dvě půlky. První z nich rozválíme tak, aby vznikla placka větší, než je forma, kterou chcete použít (já použila dortovou). To znamená, že po vložení do formy by mělo těsto ještě přesahovat přes okraje.
Naplníme dýňovou směsí a přikryjeme druhou vyválenou plackou. Přesahující okraje zahrneme dovnitř, čímž koláč hezky utěsníme.
Podotýkám, že formu není třeba nijak vymazávat, koláč není třeba propíchávat :-)
Pečeme na 200 stupňů cca 50-60 minut.
U této výzvy se potvrdilo, že i na něco, co nejdříve zavrhneme, později nedáme dopustit (hm, tak mě napadá, že u mě je to už podruhé za moje působení u Daring Bakers - vzpomínáte na Princesstartu...) :-)
Nejdřív jsem z této výzvy moc nadšená nebyla, neb jsem se těšila na něco sladkého. Po přečtení receptu na Chicken Pot Pie, kde dominovala kořenová zelenina, jsem byla nadšená ještě míň, neb takové jídlo bych si sama od sebe neudělala. Když jsem si ale přečetla, že je vše ponecháno naší fantazii, karma této výzvy u mě vzrostla. Po snědení posledního kousku dnes k obědu se vyšplhala skoro až k nebeským výšinám!
Zvolila jsem trochu netradiční náplň a vsadila opět na dýni, což se ukázalo jako vysoce šťastná volba. Pot Pie se nakonec ukázal jako docela sváteční a originální jídlo, které určitě budu pro svůj velký úspěch opakovat.
MŮJ POT PIE
TĚSTO:
2 a půl hrnku polohrubé mouky
1 hrnek hladké mouky
lžička cukru
lžička soli
2 lžíce slunečnicového oleje
2 lžíce olivového oleje
1/4 kostky másla
hrnek ledové vody
NÁPLŇ:
1 dýně Hokkaido
kuřecí prsa
hrnek až dva kuřecího vývaru
půlka kelímku smetany na vaření
sklenice piva Fénix
tři lžíce chutney
několik snítek rozmarýnu
sůl
Jako první jsem dala do vody vařit kuřecí prsa.
Mezitím jsem se vrhla na těsto. Recept od Hannah jsem si malinko poupravila k obrazu svému a výsledek byl něco mezzi pizzovým a křehkým těstem. Mňam.
Smícháme mouky, cukr a sůl, přidáme oba oleje a na kousky pokrájené máslo. Ručně vypracujeme sypkou drobenku. Nakonec vlijeme hrnek (možná stačí trochu necelý hrnek) studené vody a co nejrychleji zpracujeme v pevné těsto. Dáme odležet do lednice.
Dýni Hokkaido pokrájíme na malé kousky a nasypeme do větší pánve.
Uvařená prsa vyndáme na talíř a vývarem zalijeme dýni, kterou takto dáme na plotnu. Necháme probublávat, dokud se většina vývaru nevstřebá.
Až dýně částečně změkne, dle chuti osolíme, vlijeme smetanu a opět necháme vstřebat.
Kuřecí prsa si natrháme na malé kousky, přihodíme k dýni a nakonec podlijeme sklenicí Fénixe (určitě by mohlo být jiné pomerančové pivo, třeba Radler, ale Fénix jídlu dodal vážně jedinečnou chuť). Přidáme ještě dvě lžíce nějakého dobrého chutney (já použila svoje domácí cuketovo hruškové, na které se tady brzy též objeví recept) a pár snítek rozmarýnu, případně tymiánu, záleží na vaší preferenci.
Necháme na plotně, dokud se přebytečná tekutina nevstřebá a dýně nebude zcela měkká, rozpadající se.
Těsto rozdělíme na dvě půlky. První z nich rozválíme tak, aby vznikla placka větší, než je forma, kterou chcete použít (já použila dortovou). To znamená, že po vložení do formy by mělo těsto ještě přesahovat přes okraje.
Naplníme dýňovou směsí a přikryjeme druhou vyválenou plackou. Přesahující okraje zahrneme dovnitř, čímž koláč hezky utěsníme.
Podotýkám, že formu není třeba nijak vymazávat, koláč není třeba propíchávat :-)
Pečeme na 200 stupňů cca 50-60 minut.
U této výzvy se potvrdilo, že i na něco, co nejdříve zavrhneme, později nedáme dopustit (hm, tak mě napadá, že u mě je to už podruhé za moje působení u Daring Bakers - vzpomínáte na Princesstartu...) :-)
sobota 12. října 2013
Dýňový losos s rozmarýnem
Tohohle barevného krasavce mám pro vás nafoceného už od minulé soboty...nicméně ještě stále není pozdě, abyste si ho udělali třeba na nedělní oběd.
Říkala jsem, že na další dýňový recept se můžete těšit. A doufám, že jste se těšili, protože tohle není jen tak ledajaký losos. Tohle je nejlepší losos ze všech možných! Tedy alespoň nám doma to tak připadalo a já byla nazývána géniem, ačkoli jsem měla prostě jen evidentně dobrý nápad... :D
Nicméně vůbec, ale vůbec nepřeháním, když říkám, že jsme se oblizovali až za ušima. Přitom se zde opět jedná o vysoce triviální - a o to asi efektnější - recept.
Na lososí marinádu:
půlka střední dýně hokkaido
1 hruška
sůl
pár snítek rozmarýnu (když nemáte čerstvý, může být i sušený)
Bramborovo dýňové pyré:
brambory
půl hrnku teplého mléka
lžíce másla
+ dýňové pyré
Všechno je vlastně úplně šup šup a nic na tom není. Jenom ten nápad. A tak je to asi skoro u všeho, mezi náma..
Dýňovo hruškové pyré jsem dělala už tady, v receptu na tento podzimní koláč, které pak bylo použito na koláč i na lososa. Pokud se ale pustíte jen do lososa, zkrátka pokrájejte dýni a dejte ve vodě vařit. Ke konci přidejte i pokrájenou hrušku. Až bude vše měkké, slijte vodu a rozmixujte tyčovým mixérem. Dle chuti osolte.
Lososa nafiletujte, pokud to v krámě neudělali za vás, lehce do filet vetřete sůl (ale nepřežeňte to, ať té soli není celkově moc..) a v nějaké misce nebo jakékoli nádobě naložte do marinády - tedy dýňového pyré, kterého je ale na pár kousků lososa moc, postačí vám pár lžic. Přidejte několik snítek rozmarýnu.
Nechte alespoň půl hodinky v chladu marinovat.
Mezitím si dejte vařit brambory, tak, jak jste zvyklí. Po uvaření přidejte horké mléko, máslo, a rozmixujte tyčovým mixérem na pyré, do kterého vmíchejte všechno zbylé pyré dýňové.
Lososa osmahněte na olivovém oleji dozlatova, ze všech stran, i s marinádou a rozmarýnem.
Takže jak říkám, žádná věda. Na talíři budete mít barvy hrajícími podzimem a lahodné chutě, které jste určitě nečekali :-)
Říkala jsem, že na další dýňový recept se můžete těšit. A doufám, že jste se těšili, protože tohle není jen tak ledajaký losos. Tohle je nejlepší losos ze všech možných! Tedy alespoň nám doma to tak připadalo a já byla nazývána géniem, ačkoli jsem měla prostě jen evidentně dobrý nápad... :D
Nicméně vůbec, ale vůbec nepřeháním, když říkám, že jsme se oblizovali až za ušima. Přitom se zde opět jedná o vysoce triviální - a o to asi efektnější - recept.
Na lososí marinádu:
půlka střední dýně hokkaido
1 hruška
sůl
pár snítek rozmarýnu (když nemáte čerstvý, může být i sušený)
Bramborovo dýňové pyré:
brambory
půl hrnku teplého mléka
lžíce másla
+ dýňové pyré
Všechno je vlastně úplně šup šup a nic na tom není. Jenom ten nápad. A tak je to asi skoro u všeho, mezi náma..
Dýňovo hruškové pyré jsem dělala už tady, v receptu na tento podzimní koláč, které pak bylo použito na koláč i na lososa. Pokud se ale pustíte jen do lososa, zkrátka pokrájejte dýni a dejte ve vodě vařit. Ke konci přidejte i pokrájenou hrušku. Až bude vše měkké, slijte vodu a rozmixujte tyčovým mixérem. Dle chuti osolte.
Lososa nafiletujte, pokud to v krámě neudělali za vás, lehce do filet vetřete sůl (ale nepřežeňte to, ať té soli není celkově moc..) a v nějaké misce nebo jakékoli nádobě naložte do marinády - tedy dýňového pyré, kterého je ale na pár kousků lososa moc, postačí vám pár lžic. Přidejte několik snítek rozmarýnu.
Nechte alespoň půl hodinky v chladu marinovat.
Mezitím si dejte vařit brambory, tak, jak jste zvyklí. Po uvaření přidejte horké mléko, máslo, a rozmixujte tyčovým mixérem na pyré, do kterého vmíchejte všechno zbylé pyré dýňové.
Lososa osmahněte na olivovém oleji dozlatova, ze všech stran, i s marinádou a rozmarýnem.
Takže jak říkám, žádná věda. Na talíři budete mít barvy hrajícími podzimem a lahodné chutě, které jste určitě nečekali :-)
pondělí 7. října 2013
Podzimní dýňový koláč s hruškovým podtónem
Dýně jsou v plném proudu. Jak jsem již předeslala, nebudu se zabývat dýňovými polévkami ani pečenými dýněmi na mnoho způsobů, ale pokusím se přinést něco tolik neokoukaného. Prvním pokusem nechť je tento podzimní dýňový koláč. A podzimní opravdu v pravém slova smyslu, jak chutí, tak především vzhledem. Za okny sychravo, sem tam probleskují sluneční paprsky, do toho se linoucí vůně skořice a nasládlé dýně hrající všemi barvami... Na přípravě není nic složitého, proto neváhejte a zpestřete si říjnové dny něčím barevným a sladkým :-)
Na korpus:
2 a půl hrnku hladké mouky (doporučuji kombinaci hladké a špaldové)
půl kostky másla (případně Hery)
1 a půl lžičky mleté skořice
1 vajíčko
Na náplň:
1 menší dýně Hokkaido
2 menší hrušky
1 vanička tvarohu
3 vajíčka
lžička skořice
3 lžíce agávového sirupu (nebo jiného sirupu či cukru, chcete-li - pokud máte radši více sladké, přijdejte, moje varianta byla spíše méně sladká)
Na ozdobení:
mletý kokos, mandle, kousek čokolády....
Na korpus jsem zvolila klasicky svoje oblíbené jednoduché křehké těsto, doplněné skořicí.
Opět smícháme mouku s máslem, až vytvoříme drobenku, přidáme skořici a nakonec vajíčko, díky kterému co nejrychleji vypracujeme hladké těsto.
Necháme půl hodinky odležet.
Mezi tím dáme vařit na kusy pokrájenou dýni (je to docela nadlidský úkol, ale bude to rychleji...). Ke konci přihodíme i pokrájené hrušky.
Až bude vše měkké, slijeme téměř všechnu vodu a tyčovým mixérem rozmixujeme na pyré.
(Já dala ještě o jednu hrušku víc a dýně byla spíše střední, proto jsem nějaké takto připravené pyré odložila stranou a zužitkovala ho jinak - jak, to se dočtete zase v dalším příspěvku...)
V míse prošleháme tvaroh s vajíčky, přidáme dýňovo hruškové pyré, skořici a sladidlo.
Do koláčové formy ručně vtlačíme těsto a dno propícháme vidličkou.
Vlijeme připravenou náplň.
Pečeme na 180 stupňů 30-40 minut.
Můj dekor sovy nebyl tak úplně náhodný... Na jednom místě se mi na koláči jaksi nehezky "vydula" svrchní krustička, proto jsem ji sloupla a rozhodla se to nějak zazáplatovat...Vzhledem k tomu, že motiv sovy je můj oblíbený, hodí se tak nějak k podzimu (nebo si to možná jen myslím) a navíc, baňatá sova bylo přesně to, co jsem potřebovala.
Vytvořila jsme tedy z papíru šablonu (až teď mi dochází, že chudák moje sova nemá asi křídla?), přiložila na koláč a vysypala.
S posypkou jsem čistě improvizovala, co dům dal, ale řekla bych, že k podzimnímu koláči hezky ladí.
Abych to shrnula, mně koláč moc chutná, je to zkrátka něco jiného, na co nejsme zvyklí, má svoji specifickou chuť. Mně osobně se ale moc zalíbila. Příště zkusím dát dospod vrstvu čokolády, to bude podle mě bomba! Tak nebuďte labutě a zkuste něco nového...:-)
Na korpus:
2 a půl hrnku hladké mouky (doporučuji kombinaci hladké a špaldové)
půl kostky másla (případně Hery)
1 a půl lžičky mleté skořice
1 vajíčko
Na náplň:
1 menší dýně Hokkaido
2 menší hrušky
1 vanička tvarohu
3 vajíčka
lžička skořice
3 lžíce agávového sirupu (nebo jiného sirupu či cukru, chcete-li - pokud máte radši více sladké, přijdejte, moje varianta byla spíše méně sladká)
Na ozdobení:
mletý kokos, mandle, kousek čokolády....
Opět smícháme mouku s máslem, až vytvoříme drobenku, přidáme skořici a nakonec vajíčko, díky kterému co nejrychleji vypracujeme hladké těsto.
Necháme půl hodinky odležet.
Mezi tím dáme vařit na kusy pokrájenou dýni (je to docela nadlidský úkol, ale bude to rychleji...). Ke konci přihodíme i pokrájené hrušky.
Až bude vše měkké, slijeme téměř všechnu vodu a tyčovým mixérem rozmixujeme na pyré.
(Já dala ještě o jednu hrušku víc a dýně byla spíše střední, proto jsem nějaké takto připravené pyré odložila stranou a zužitkovala ho jinak - jak, to se dočtete zase v dalším příspěvku...)
V míse prošleháme tvaroh s vajíčky, přidáme dýňovo hruškové pyré, skořici a sladidlo.
Do koláčové formy ručně vtlačíme těsto a dno propícháme vidličkou.
Vlijeme připravenou náplň.
Pečeme na 180 stupňů 30-40 minut.
Můj dekor sovy nebyl tak úplně náhodný... Na jednom místě se mi na koláči jaksi nehezky "vydula" svrchní krustička, proto jsem ji sloupla a rozhodla se to nějak zazáplatovat...Vzhledem k tomu, že motiv sovy je můj oblíbený, hodí se tak nějak k podzimu (nebo si to možná jen myslím) a navíc, baňatá sova bylo přesně to, co jsem potřebovala.
Vytvořila jsme tedy z papíru šablonu (až teď mi dochází, že chudák moje sova nemá asi křídla?), přiložila na koláč a vysypala.
S posypkou jsem čistě improvizovala, co dům dal, ale řekla bych, že k podzimnímu koláči hezky ladí.
Abych to shrnula, mně koláč moc chutná, je to zkrátka něco jiného, na co nejsme zvyklí, má svoji specifickou chuť. Mně osobně se ale moc zalíbila. Příště zkusím dát dospod vrstvu čokolády, to bude podle mě bomba! Tak nebuďte labutě a zkuste něco nového...:-)
pátek 4. října 2013
Odjakživa jsem požitkář. Láska k jídlu se nezapře a citům by měl člověk dát průchod...
...proto jsem začala tvořit tento kulinární svět s příslibem, že je to jenom začátek.Moje analytické a pragmatické já do kuchyně nechodí, tam je doma můj vnitřní umělec. K překvapení všech, našla jsem kus sebe v bezpeční mojí kuchyně.
Ráda zkouším nové chutě, ale občas dostanu chuť i na něco tradičního. Nebojím se žádné suroviny ani koření a občas zabrousím i do bezlepkové a zdravé stravy.
Najdete u mě kalorické bomby, dorty, složitosti, ale i minimalistické, efektivní a zdravé vaření, bezlepkové recepty, sladkosti bez cukru. Moje kulinářské tvoření je vlastně stejné jako já - nevyzpytatelné...
Budu nesmírně ráda za veškeré Vaše komentáře a podněty!
V případě jakékoli potřeby mě můžete kontaktovat emailem na: e.vcelisova@gmail.com
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)